Albert Uderzo je mrtev. Ať žije Asterix!
Jen málokterý komiksový hrdina je slavnější než Asterix. Zcela jistě by si to po vypití kouzelného elixíru druida Panoramixe mohl rozdat i se Supermanem. Jenže na smrt je krátká i druidská magie. Asterixův duchovní otec Albert Uderzo zemřel 24. března ve dvaadevadesáti letech, ale zanechal po sobě úctyhodné dílo.
První dobrodružství neporazitelných Galů vyšlo již před jedenašedesáti lety a zná jej celý svět. Doslova celý, protože příběhy byly přeloženy do 111 jazyků a z komiksu se stal kult daleko přesahující hranice Francie. To bylo v jeho domovině poněkud překvapivé, protože autoři do svých příběhů zahrnovali satiru na lokální poměry i postavy.
Asterix v Sedmičce pionýrů
Jenže humor komiksového scenáristy Reného Goscinnyho (který zemřel před dvaačtyřiceti lety) byl tak průzračný, že jej dokázali pochopit čtenáři po celé planetě. Dokonce i v Československu, kam se Asterix poprvé vypravil v roce 1977. Objevil se na poslední straně časopisu Sedmička pionýrů a šlo o naprosté zjevení! Co na tom, že v Sedmičce byla jednotlivá alba o něco zkrácena, galský hit zasáhl i nás.
Do roku 1979 po jednotlivých stránkách vyšlo šest příběhů (s pořadovými čísly 1, 12, 2, 3, 19 a 6) a pak měl český čtenář na desetiletí utrum. Znovu se na stránkách nyní již jen Sedmičky objevil v roce 1990. V turbulentní době po sametové revoluci ale Sedmička nepřežila. To, že časopis roku 1992 přestal vycházet, byla pro čtenáře rána; zejména proto, že příběh Asterix a kotlík ještě ani zdaleka neskončil.
Galové po sametu
Redakci tehdy zaplavila spousta dopisů a dopadlo to poměrně dobře. Kdo si napsal, dostal poštou zbylé stránky alespoň černobíle. Šance se pak chytil časopis HOP, který ještě téhož roku vydal v prvních sedmi číslech příběh Odysea. Dalšího Asterixe nenasadili, a tudíž časopis zkrachoval.
Taktéž v roce 1992 ovšem přichází s jednotlivými alby vydavatelství Egmont a pokračuje v asterixovském vydávání dodnes. Sedmička připravila půdu, takže jako jeden z mála francouzských komiksů je u nás Asterix zavedený a prodává se o dost lépe než Obelixovy menhiry.
Prodáno 380 milionů výtisků!
Dílo Alberta Uderza, barvoslepého syna italských emigrantů, není jen Asterix, i když jeho tři příběhy Indiána Umpa-Py jej zastínit nedokážou. V tuto chvíli totiž existuje 38 samostatných alb. To poslední, pod kterým je podepsaný Albert Uderzo, nese číslo 34 a vyšlo v roce 2009. Po něm jej kreslí Didier Conrad a změna rozhodně nepřinesla polevení zájmu, o čemž svědčí fakt, že poslední album vyšlo ve Francii v nákladu dva miliony výtisků a v roce 2019 vydala Francie dvoueurovou minci se slavným Galem na líci.
Výčet superlativ a úspěchů by mohl pokračovat ještě dlouho (Asterix má ve Francii i svou obdobu Disneylandu), ale zmínit musíme i stinnější stránky. Asterix je také synonymem extrémně úspěšné značky, o kterou se svedl nejeden boj. Uderzo se musel soudit nejdříve s Goscinnyho dcerou a v posledních letech dokonce s dcerou vlastní: neunesla otcovo rozhodnutí prodat v roce 2007 jeho nakladatelství silnějšímu hráči, Hachette Livre. Vše dospělo do stadia, kdy v roce 2013 Uderzo žaluje vlastní dceru za psychologický nátlak. Uderzo se nevzdával, podobně jako jeho kreslení hrdinové.
Asterix žije dál i po skonu svého druhého rodiče a jeho postavení v dějinách komiksu je neotřesitelné. Patří i u nás k iniciačnímu komiksovému čtení a ovlivnil a k devátému umění přivedl nesmírné množství lidí i tvůrců komiksu. Albert Uderzo, nositel řádu Čestné legie, zůstane jedním z nejvlivnějších komiksových tvůrců 20. století.
