Místo hudebních klubů fabriky na zpracování řepky? Dr. Filipitche štve kulturní ticho. A vás?
„Já mám jasno: nechci zhasnout,“ vyznává se v závěru dvouminutového obývákového videa Dr. Filipitch, mistr ČR ve slam poetry z roku 2017. Svůj nejnovější slam věnoval živé kultuře, aktuálně zaříznuté pandemií. „Jestli někomu současná situace neprospívá, pak jednoznačně kultuře. Kdekdo na umělce plive, aniž by si uvědomil, jak důležitou úlohu v naší společnosti mají," tvrdí Filip Koryta alias Dr. Filipitch. Poslechněte si jeho koronaverše.
„Slam poetry je žánr, který patří mezi takzvaná živá umění,“ konstatuje Tomáš Kůs, organizátor slam poetry a básník. „Bez diváků v sále je v podstatě nemyslitelný a hlavně špatně přenositelný. V žádném přenosu prostě nelítá ta energie, kterou si účinkující vyměňují během vystoupení s diváky; energie možná stejně chytlavá a nakažlivá jako virus, ale nevyležíte se z toho. Způsobuje skutečnou závislost.“
Česká slam poetry podle Tomáše Kůse v době kulturní karantény zkouší kde co, aby zůstala naživu. „Natáčíme videa u slamerů doma anebo zkoušíme streamové vysílání,“ říká. „Na pár pokusech jsme pochopili, že je potřeba navodit a zprostředkovat divákům co nejintimnější atmosféru. Od jedenáctého dubna tedy navážeme na odkaz bytových divadel, budeme přenášet slamové exhibice online přímo z obýváku Anatola Svahilce, jednoho z nejúspěšnějších českých slamerů.“
Čtvrtého května pak reprezentanti čím dál populárnějšího umění veršování před publikem chystají regulérní slam poetry exhibici, streamovanou z pražského Rock Café v rámci projektu Kultura do domu – slyšet bychom měli české slamové „best of“ posledních let.
