Prezident lidskosti: Hácha a háchovština v dobových turbulencích
Pražské nakladatelství Academia právě vydalo dosud nejpodrobnější a nejrozsáhlejší monografii tragické a politováníhodné osobnosti naší moderní historie – prezidenta druhé republiky a státního prezidenta Protektorátu Čechy a Morava Emila Háchy. Jmenuje se Prezident lidskosti a jejím autorem je historik a religionista Vít Machálek, zabývající se především historií křesťanství a novodobými dějinami naší země. Jeho práce zabírá úctyhodných 864 stran a nechybí v ní fotografický doprovod.
Emil Hácha je – a zřejmě už navždy bude – spjat s nejkrvavějším obdobím novodobé historie českých zemí: německou okupací. Celé generace ho mají nejen pod vlivem školní výchovy a vyprávění rodičů a prarodičů zafixovaného jako roztřeseného starého muže, který napřed pod Hitlerovým nevybíravým tlakem, jenž mu přivodil infarkt, odevzdá osud své vlasti do železných rukou Führera. Ten mu pro zmrzačené torzo někdejší Československé republiky vnutil stejně potupnou formu nadvlády, jakou si vynutili Francouzi na tuniskému bejovi.
Hácha se v průběhu šestileté německé okupace v očích široké veřejnosti zdiskreditoval a pod vlivem progresívní arteriosklerózy se stával čím dál tím více loutkou ve vražedné politice německých nacistů. To je to, co o něm běžně se orientující občan ví. Že protestoval proti germanizaci českého národa a zasazoval se – v některých případech úspěšně – o propuštění zatčených vysokoškolských studentů, se ví méně.
Mladý Hácha
Vít Machálek pojal svou monografii, nesoucí pečeť autorova mnohaletého studia četných pramenů a odborné literatury, jejichž přehled čtenář najde na konci knihy, výrazně odlišně. Prezident lidskosti nás seznamuje zdaleka ne jen s Háchovou rolí za protektorátu, představující smutné a dozajista neplánované završení Háchova života, ale s celým jeho životem, a to od dětství prožitého v jižních Čechách přes činnost mladého a velmi schopného právníka, neodmyslitelně spjatou s českou samosprávou v habsburské Rakousko-uherské říši, až po roli předsedy Nejvyššího správního soudu první republiky.
Tři muži ve člunu a Hácha
Emil Hácha určitě představoval spíše typ konzervativně orientovaného muže, nepostrádal však zároveň esprit a kromě jiného takovou znalost angličtiny, že mu umožnila přeložit do češtiny jako prvnímu nejslavnější dílo anglického humoristy Jeroma Klapky JeromaTři muži ve člunu. Odborné kruhy Háchu oceňovaly také pro jeho hluboké znalosti anglosaského zvykového a mezinárodního práva. Připomeňme rovněž, že prezidentem druhé, Česko-Slovenské republiky se stal na nátlak okolí již 30. listopadu 1938, takže ho nelze označit přímo za kolaboranta dosazeného nacisty. Koneckonců zpočátku ho podporoval i Edvard Beneš.
Spíš soucit než nenávist
Rodák z Trhových Svin Hácha nepředstavoval odporný typ kolaboranta, jaký ztělesňoval někdejší horlivý obránce republiky a krátce poté neméně aktivní slouha okupantů Emanuel Moravec. Do určité míry by se dalo říci, že koncem svého života vzbuzoval spíše soucit nežli nenávist.
Před procesem ho uchránila smrt ve vězeňské nemocnici 27. června (často se mylně uvádí 1. června) 1945 v necelých 73 letech na pražské Pankráci.
