Kruté dějiny ve stínu kalicha: Průvodce husitskými válkami
S husitskou tematikou se u nás v poslední době roztrhl pytel. Po monumentálním, možno říci životním a v blízké budoucnosti těžko překonatelném díle současného největšího znalce husitství Petra Čorneje Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka vydalo pražské nakladatelství Universum objemově sice podstatně skromnější, nicméně fakty doslova nabitou knihu Martina Pitra a Petra Vokáče PRŮVODCE HUSITSKÝMI VÁLKAMI 1419–1437, již ilustracemi doprovodil Ivo Medek Kopaninský. Není jistě náhodou, že odbornou konzultaci poskytl právě Petr Čornej a oblast vojenství si vzal na starost Leonid Křížek.
Pohled na husitskou epochu u nás v průběhu staletí prošel několika zásadními peripetiemi. V období kulminujícího národního obrození a za první republiky („Tábor je náš program,“ tato slova jsou přisuzována zakladateli Československé republiky a jejímu prvnímu prezidentu Tomáši Garriguovi Masarykovi) představovala nosný pilíř dějin zemí Koruny české. Po Vítězném únoru se kladl důraz především na úlohu lidu a husité, ač v mnoha případech nemilosrdní náboženští fanatici, div ne za průkopníky komunismu, což umocnila především Vávrova husitská trilogie z padesátých let Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem. Po sametové revoluci se pro změnu začala vyzdvihovat zkáza, hospodářský a demografický rozvrat, jaký dlouholeté husitské války přivodily slavnému Království českému.
Sláva českého vojenství
Populárně-naučná publikace je naštěstí prosta jakýchkoli extrémů a složitou epochu přibližuje čtenářům nanejvýš čtivou a přehlednou formou, srozumitelnou a stravitelnou i lidem, jejichž erudice v oblasti husitství nedosahuje úrovní knih Žižka a jeho doba Josefa Pekaře či Husitská revoluce Františka Šmahela. Vítaná příručka ani v nejmenším nepopírá destruktivní následky husitských válek, s nimiž se české země musely popasovat ještě dlouho po skončení zkázonosných bojů.
Ani na okamžik bychom však neměli pouštět ze zřetele, že Jan Žižka z Trocnova dodnes zůstává vedle Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna a Josefa Václava Radeckého z Radče bezkonkurenčně nejslavnějším a – alespoň v evropském měřítku – nejznámějším českým vojevůdcem. To, že husité proslavili české vojenství daleko za hranicemi naší vlasti, není romantická báchorka, ale snadno doložitelný fakt.
Liška ryšavá a ti druzí
Autoři se věnují rovněž předním osobnostem inkriminované doby, mezi něž patřil král Václav IV., jeho bratr Zikmund Lucemburský, řečený rovněž „liška“ nebo „šelma ryšavá“, neohrožený kazatel a reformátor Jan Hus, kněz Jan Želivský, další přední husitský vojevůdce, Prokop Holý, později zvaný Veliký, a četní další.
Text zpestřují dobové citace, historie pražských defenestrací, charakteristika husitského vojska, jeho výzbroje a taktiky, jakož i chronologický přehled bitev. Zájemci o slavnou, ale i krutou etapu našich dějin tak dostávají do rukou rozsahem sice nevelkou, ale nesmírně přínosnou příručku.
