Hezky česky: Petr Kostka v knihách vysvětluje, proč se říká začít od Adama nebo dej si bacha
Senát, horní komora českého parlamentu, je nejenom silnou opozicí vůči vládě, ale je to i místo zajímavých osobností. Najdeme zde miliardáře (Ivo Valenta), autora básnických sbírek (Lumír Aschenbrenner), prvního Čecha, který zdolal Mount Everest (Leopold Sulovský) i čtyři prezidentské kandidáty (Jiří Dientsbier, Jiří Drahoš, Marek Hilšer, Pavel Fischer). Kromě nich je zde ale také Petr Kostka, tajemník předsedy Senátu, autor několika populárních knih s názvem „Proč se říká…?“. Poslední z nich, která se věnuje oblíbeným úslovím, vydal nedávno a opět je to zajímavé čtení pro děti i dospělé.
Petr Kostka je tajemník už třetího předsedy Senátu. Působil u Přemysla Sobotky, Jaroslava Kubery a teď u Miloše Vystrčila. Ve volném čase rád jezdí na kole a je také autorem čtyř knih s jednotícím názvem „Proč se říká…?“, které hravou formou rozebírají známá úsloví. Nejdříve to byla úsloví biblická, pak antická, potom známá a letos oblíbená. Vysvětluje v nich, co například znamená a jak vznikla úsloví bojovat s větrnými mlýny, dej si bacha, chová se jako barbar, políbila mě múza, či začít od Adama nebo nevěřící Tomáš.
Pozoruhodné je, že Kostka napsal knihy, které jsou určeny dětem i dospělým současně. Srozumitelným a odlehčeným jazykem v nich vysvětluje vznik známých úsloví, která používáme (často už nevědomky) všichni prakticky každý den, ale děj je podepřen historickými fakty a vše je podáno zábavnou formou. Je to proto nejenom zdroj poučení a překvapení, ale dobře si při čtení i odpočinete, což nebývá obvyklé. Díla mohou posloužit i jako dobrý zdroj pro psaní článků, projevů, používání citátů a pro mladší generace jako základ některých školních prací.
Kostkovy knihy mají jednotnou grafickou podobu a obrázky do nich kreslí ilustrátor Josef Pospíchal.
Letošní poslední Kostkova kniha má i malé politické poselství, protože ji věnoval „Járovi, Věře a Michalce“. Za těmito jmény se skrývají v lednu zemřelý expředseda Senátu Jaroslav Kubera, jeho manželka a jejich vnučka.
Je zajímavé, že stejnému tématu jako Petr Kostka se věnuje ve svém díle i analytik Českého rozhlasu Milan Slezák. Ten vydal loni povedenou knihu „Achillova pata a jiné patálie: Dobrodružný výklad živých slov, rčení, úsloví a často používaných frází od A do Ž“. Jak je ale vidět, když dělají dva lidé totéž není to totéž. Kostka míří na jiné čtenáře, jeho pojetí je hravější, zatímco Slezák, kterého můžeme označit za „současného filozofa české žurnalistiky“, předkládá téměř vědeckou práci, i když ji také prezentuje hodně populární formou.
V každém případě jak knihy Petra Kostky, tak dílo Milana Slezáka, ukazují, jak je čeština barvitá, pestrá a ohebná. A jak hluboce jsou v našem jazyce zakořeněny nejrůznější úsloví, které běžně používáme, i když mají mimořádně různou historii. To je největší výhodou podobných knih – vždy se k nim můžete vracet a vždy se dozvíte něco nového.
