Oscar pro Havla? Není to nemožné, hlásí Amerika
„Pokud Havla do oscarové soutěže pošlete, má, myslím, velké šance uspět,“ vzkazuje na konto filmu Slávka Horáka Steve Gaydos, viceprezident respektovaného filmového periodika, amerického Variety.
O osudu filmu, jejž navzdory omezeným možnostem zhlédlo v českých kinech na 150 tisíc diváků a stojí o něj údajně i Netflix, může v nejbližších dnech rozhodnout hlasování českých filmových akademiků. Ti budou vybírat, který z letošních filmových titulů bude naši kinematografii reprezentovat na Oscarech.
„Havel je nesmírně odvážný a komplexní film. Není to pouhý životopis, v druhém plánu pojednává témata, jež jsou pro Američany velmi aktuální a palčivá,“ řekl Reflexu Gaydos, jenž dokáže Horákův snímek plně docenit i díky své letité znalosti českých reálií. „Vnímám ho jako česky jedinečný, ale současně i nezpochybnitelně univerzální film, takže se nebojím, že by venku nefungoval.“
Cenzura po americku
Americkým tvůrcům se dnes podle Gaydose nedostává svobody, což je shodou okolností téma, jež film o Havlovi rozeznívá. „Kdybyste se s nimi o tom bavili, budou padat slova o cenzuře, tyranii, fašismu. Pochopitelně nelze srovnávat s tím, co jste zažívali za komunismu vy, ale téma je to u nás živé,“ naznačuje směr, jímž by český příspěvek mohl rezonovat.
„Na lidi v umělecké branži je teď vyvíjen tlak, aby se chovali a vyjadřovali určitým způsobem. Cokoli jiného je nepřípustné a vzhledem k všeobjímající kultuře politické korektnosti se tomu těžko brání. Právě je by mohl Havel oslovit, mimo jiné totiž věrohodně ukazuje, co se děje umělci, kterému vezmete svobodu,“ soudí Gaydos.
V neposlední řadě pak upozorňuje na podobnost mezi Horákovým snímkem a německými Životy těch druhých, titulem, jemuž se Oscara podařilo získat. Podle Gaydose je přitom Havel filmařsky rafinovanější: „Jde o to, jestli ho akademici jako takový vůbec budou schopni vnímat, vybral si přece jen složitější cestu než přímočařejší Životy těch druhých. Ale i kdyby náhodou ne, čas dá jeho kvalitám za pravdu.“
Těžká volba
Čeští akademici budou letos vybírat pravděpodobně z trojice Šarlatán, Krajina ve stínu a Havel. Ve prospěch Šarlatána mluví renomé režisérky Agnieszky Hollandové a za oceánem aktuálně horké téma perzekvovaných menšin (v tomto případě homosexuálů). Bez šancí však není ani Slámova „Krajina“, film nasnímaný podobně jako Nabarvené ptáče, které se loni probojovalo do úzkých oscarových nominací. Také Sláma navíc platí za režiséra, na jehož jméno v Americe slyší.
Kredit už si nicméně vydobyl i Slávek Horák: před pěti lety vyslala Akademie na Oscary jeho debut Domácí péče a Variety ho zařadil do prestižního výběru 10 Directors to Watch, který upozorňuje na největší talenty oboru.
Oscarové finále proběhne kvůli covidu o dva měsíce později, než bylo plánováno, 25. dubna 2021.
