Kyselá těšínská jablíčka: Jak čs. četnictvo a policie krotily třaskavou situaci bohatého Těšínska
Pražské Nakladatelství Academia přišlo s titulem Československé četnictvo a policie ve sporu o Těšínsko 1918–1920. Jeho autory jsou kurátorka muzeologické sbírky Slezského zemského muzea Ivana Kolářová a kurátor sbírky novodobých dějin a výzkumný pracovník téže instituce Ondřej Kolář. Autorská dvojice není v oboru nováčkem; má za sebou před dvěma lety vydanou monografii Generál četnictva Karel Vyčítal.
Rozpad habsburské monarchie v důsledku prohrané první světové války umožnil zrod nástupnických států, mezi něž patřilo po trojím dělení v 18. století znovu obrozené Polsko a nově vzniklá Československá republika. Ačkoli obě země patřily ke spojencům vítězné Dohody a spojovala je často až nekritická láska k Francii, od začátku to mezi nimi jiskřilo.
Poláci nás parcelovali spolu s Hitlerem
Jádro sporu představoval nárok obou na území Těšínska, bohatého na uhlí. V lednu 1919 o ně dokonce svedly sedmidenní válku. Rozsahem a množstvím ztrát sice představovala v rozbouřené Evropě spíše okrajovou záležitost, nicméně velmi neblaze a na dlouhá desetiletí poznamenala vztahy mezi Čechy a Poláky, kteří se po mnichovském diktátu nestyděli přihlásit o kořist a parcelovali zmrzačené Československo spolu s Hitlerem. Částečně lepšit se vztahy začaly až po skončení druhé světové války, v níž Češi bojovali po boku Poláků, a to ještě na základě nevybíravého sovětského nátlaku, jelikož šestina světa si nepřála konflikty mezi svými novými spojenci. Opravdu nikým nenaordinované přátelské vztahy se však podařilo nastolit až v důsledku převratných změn v roce 1989.
Úloha četnictva v územním sporu
Vlastní vojenský konflikt z počátku roku 1919 je už zmapován dost zevrubně. O následujícím období, kdy vojáky vystřídaly orgány civilní správy, mezi nimiž klíčovou úlohu hráli četníci a policisté, formující se na základě struktury zaniklé dualistické podunajské monarchie, to ovšem neplatí.
Autorská dvojice se zaměřila na tento aspekt a nesnadného úkolu se zhostila se ctí. Po stručném přehledu průběhu konfliktu o Těšínsko, československých bezpečnostních orgánů v dané oblasti a činnosti četnictva během teritoriálního sporu titul v jeho druhé části zpestřují vzpomínky, zpráva, hlášení, memorandum apod., takže publikace není zdaleka jen suchopárným přehledem událostí a dat.
Specifikum působnosti československých četníků a policistů na Těšínsku představovalo jejich úzké, každodenní působení mezi místním, národnostně smíšeným obyvatelstvem, tvořeným kromě Čechů a Poláků mimo jiné také Němci a Židy, zatímco vojáci zůstávali v posádkových městech tak trošičku „mimo terén“. Potýkali se s kriminalitou a často se na třaskavém území mnoha národností stávali terči útoků polovojenských organizací.
