Zrození Izraele z ducha Wagnerovy hudby. Grafický román Herzl má kvality výborné beletrie
Grafickým románem (tentokrát se toto označení hodí) Herzl nakladatelství Argo docela zariskovalo. Tři sta padesát stran hutného příběhu myšlenek, z nichž se zrodil dnešní stát Izrael, to asi nebude čtení hned tak pro někoho. Navíc s kresbou, která vám na veselosti v nejhorším měsíci roku zrovna nepřidá.
Ale pusťme se do toho. Tahle kniha má co nabídnout. Scénář psal více než šestnáct let Francouz židovského původu Camille de Toledo (vl. jm. Alexis Mital), po několika prózách a publicistice se jedná o jeho první pokus o komiks. Beletristické zázemí je na knize znát. Je psána stylem vysoké literatury. Málokdy se vám stane, že máte z komiksu skutečně beletristický zážitek – v tomto případě však ano. Překlad Richarda Podaného je adekvátně špičkový.
O kresbu se postaral ruský výtvarník Alexander Pavlenko, který v roce 1992 emigroval z Ruska kvůli… antisemitistickým náladám. Příběh o židovských exulantech mu byl tedy velmi blízký. Sám byl jedním z nich, byť novodobým.
Řešení židovské otázky
Komiks sleduje životy dvou postav. Fiktivního (?) židovského chlapce Ilji Brodského, který se narodil na Ukrajině, málem se stal obětí protižidovského pogromu a protlouká se se sestru Evropou, až skončí mezi socialisty v Londýně. Celý život je fascinován životem a dílem Theodora Herzla, zakladatele moderního sionismu, který stál u zrodu myšlenky na samostatný židovský stát.
Ilja si s sebou vláčí životem především svou minulost. Hrůzyplné vzpomínky, kvůli kterým začal mluvit teprve jako teenager. A také „krabičku dětství“, plechovou nádobu na čaj, kterou jako jedinou zachrání z požářiště rodného domu.
Herzl je naopak mužem, pro něhož je důležitá pouze budoucnost. Nedokáže se zbavit myšlenek na řešení „židovské otázky“, na to, jak zbavit židovský národ rozptýlený po světě neustálé hrozby ze všech stran. Jak víme, sen se uskutečnil až po strašlivých událostech druhé světové války a pojem „řešení židovské otázky“ získal úplně jiný historický význam.
Svým způsobem je Herzl knihou o tom, jak se vytváří budoucnost. Jak je možné z na první pohled bláznivého snu stvořit realitu. Jak z nemožného udělat možné a pak skutečné. Možných budoucností je ovšem celá řada. Židovský stát mohl být v Egyptě, na Kypru či na území někdejší Mezopotámie. „Kam se asi ukládají neuskutečněné budoucnosti?“ ptá se jedna z postav. I o nich ta kniha je.
Wagner: první dějství Židé, druhé Hitler
Autoři rádi pracují s kontrasty a paradoxem. Životní bída chlapce Ilji a jeho starších souputníků, vyděděnců Evropy. Na druhé straně velkolepé plány, které mají pokojnou cestou změnit svět. Ironií je, že koncept židovského státu Herzl spřádá za poslechu Wagnerových oper. Dodávají mu rozlet ducha. Stejně tak ovšem později učarovaly Hitlerovi.
Ironické je i jeho spojenectví s lékařem Maxem Nordauem, s nímž v roce 1897 založil Sionistickou organizaci zastřešující sionistické hnutí. Nordau byl již v té době autorem kritického pohledu na moderní kulturu, knihy zvané Degenerace. Právě touto knihou se později inspiroval německý nacismus v tažení proti „zvrhlému umění“.
Grafický román plný nadějí je nevýslovně smutný. Vše se tu děje pozvolna, po malých krůčcích, s námahou. Pořád prší. Postavy jsou utrápené, tragické. Zároveň ta kniha poskytuje velmi živý a detailní pohled na oblasti geografie a historie, o kterých se příliš nemluví a mezi mladší generací zřejmě ani neví. Jak jsme psali v úvodu – není pro každého, ale dobře se vám odvděčí.
