Dějiny v hlavní roli: Laurent Binet zve poučeného čtenáře do alternativního 16. století
Jak jednou větou popsat nový román Laurenta Bineta (* 1972)? Třeba: „Muž, který je korunován na císaře Svaté říše římské v katedrále Panny Marie v Cáchách jako další z následovníků Karla Velikého, má na sobě suknici a péřovou čelenku.“ Propánajána, co se to stalo s dějinami?
S dějinami se nestalo nic, dějiny nejsou naše minulost, jsou jen její částí, která někoho z nějakého důvodu zajímá. Proto je popisována (nedokonavý vid je zde důležitý). A o ten popis se svádí boj, protože historie slouží dnešku i zítřku… Teď by do toho chytrolíni ještě zamotali kontext a narativ, ale nechme tuhle bramboračku jiným.
S alternativními dějinami přišlo sci-fi, třeba oblíbené téma, že druhou světovou válku vyhrálo Německo. Ale i historici tuto metodu občas používají pro jakési demoverze vývoje, na nichž se dá odladit, co by se stalo, kdyby.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
