Tyhle Rychlé šípy nejsou pro mladý. Maniakální a dokonalé
Položme si otázku: Koho v novém tisíciletí zajímají Foglarovy Rychlé šípy z konce 30. let minulého století? No přece všechny! Český komiks na nich stojí a hrdě se k nim v posledních letech hlásí. Vyšly nové příběhy současných tvůrců, aktuální ročník komiksových cen Muriel označil za nejlepší scénář ten komiksu Rváčov, který na ně navazuje…
Pokračovat můžeme i dál. Sedm sešitů z přelomu 60. a 70. let, první ucelené vydání (které ovšem má spoustu much, o kterých jste ani nevěděli), se prodává v kompletu za nehorázné peníze. Zkrátka publikum tu stále je a miluje tuhle pětku správných chlapců, kteří ještě poznali, co je nečestné a nesportovní, onen mravní kompas let minulých.
Vzhůru do nové albatrosí éry!
Když médii před pár lety proběhla zpráva, že Rychlé šípy přešly z nakladatelství Olympia do Albatrosu, komiksoví fanoušci se zaradovali – národní komiksové zlato se dostalo do slušné firmy. V roce 2018 následovalo vydání dvanácti faksimilií v úpravě doslova zaníceného grafika Martina Peciny. Velikost 430 x 610 mm je dostatečná, aby bylo vidět, co to Pecina dělá s originály kreslíře Jana Fischera – přesně to, co si autoři přáli…
A teď konečně vyšly Rychlé šípy Jaroslava Foglara a Jana Fischera v podobě, z jaké by Jestřábovi nejspíš ukápla slza dojetí (s výhradami, ale k těm se dostaneme). Trvalo to. Že Albatros podobnou publikaci vydá, bylo jasné. Že to potrvá tak dlouho, bylo překvapivé, ale po předloženém výsledku pochopitelné.
Jasné barvy! Barvy dělejte jasnější!
Luxusní edice, na luxusním vysokogramážovém papíru chamois (takový ten žlutý), k dokonalosti vycizelovaná maniakálním Martinem Pecinou. Barvy září jako nikdy předtím a celé je to úplně neskutečné. Díky Foglarovu obsesivnímu archivářství je k dispozici většina originálů, a tak bylo lze dotáhnout vše k dokonalosti a dát čtenáři a fandovi nevšední zážitek (až na pár stránek, které se musely skenovat z reprodukcí a jejichž kvalita výrazně pokulhává, za což se autoři omlouvají).
Vřele doporučujeme přeskočit komiksovou část (kterou všichni znáte zpaměti) a pustit se do textové přílohy, kde Martin Pecina spolu s Tomášem Prokůpkem podrobně vysvětlují, co všechno s komiksy prováděli. Je to nesmírně zajímavé čtení. Už přípis Foglara či Fischera na okraji komiksu Rychlé šípy a Samoletka, aby v tiskárně přidali barvám na jasnosti, je zajímavý sám o sobě, protože Martin Pecina jej správně bere jako příkaz zcela závazný. Foglar s Fischerem chtěli komiks amerického typu a chtěli, aby se prodával. A tiskaři se svévolně odchylovali od předlohy!
Detektivní práce nad originály
Je to napínavé čtení. Dozvíte se o zajímavých odchylkách od kánonu, kterých se Fischer dopouštěl při hledání finální podoby pětky hrdinů (věděli jste, že na jednom políčku komiksu jsou omylem dva Rychlonožkové?). Dozvíte se, které epizody později nechal Foglar z různých důvodů překreslit Marko Čermákem, které nechal kombinovat dohromady – a hlavně je tu všechny najdete! Proto to celé trvalo tak dlouho, Martin Pecina nejen upravoval a čistil, ale hrál si také na detektiva a pátral po pravdě ve Stínadlech grafické a kreslířské práce. Úspěšně.
Následuje podrobná kapitola o Janu Fischerovi, v níž se dočtete o osudu zásadní postavy českého komiksu. Takže sečteno a podtrženo – výborná práce a nezbývá než upřímně gratulovat, tohle je obrovský kus práce. S jedinou připomínkou. Komu je tahle kniha určena? Dětem těžko. Luxusní publikaci za 900 korun, jako je tahle, těžko svěříte upatlaným packám těch malých kazisvětů. A říká to už obálka. Copak tohle by lákalo dítě?
Martin Pecina jí vtiskl svůj nezaměnitelný rukopis. Je elegantní, minimalistická a pro kohokoli mezi 8 až 16 rokem věku naprosto nezajímavá. Jak má člověk himbajs poznat, že uvnitř najde jásavé barvy, když šípáci na obálce jsou černobílí a úplně mrňaví? Tohle je luxusní záležitost cílená na páprdy. Ovšem ti z knihy budou ryčet blahem a budou ji muset mít doma. Ale dětem tahle kniha do rukou už od pohledu nepatří. Co na tohle Jan Tleskač? A co Jestřáb?