Možná to bude šílená jízda: Miřenka Čechová se od debutové prózy odrazila k představení metaBALETKY

Váš před rokem vydaný autobiografický román Baletky z nelítostného prostředí taneční konzervatoře konce devadesátých let překročil bestsellerovou hranici deseti tisíc prodaných výtisků. Za dva týdny má premiéru hra, ve které se hodláte vypořádat s následnou vlnou reakcí. Jen těch negativních?

Těch pozitivních přišlo mnohem víc, ale negativní byly více slyšet. Myslím, že ty nenávistné byly způsobeny spíš nepochopením než čímkoli jiným. Na druhou stranu, prakticky na všechno, k čemu se veřejně vyjadřuju, už se dívám přes nezdravý filtr: Co tomu řeknou ONI? Budou mě nenávidět víc? Nebo pořád stejně? A proto jsem se pustila do dalšího experimentu, do hledání nové formy pro komunikaci s publikem. Nám od divadla a tance moc schází živý kontakt s divákem, navázání vztahu, zpětná reakce, okamžik sdílení, prostě to, co činí naše umění živým, takže se pokusím něco takového vytvořit on-line. Ten náš hybrid v sobě spojuje předtočené filmové záběry, živý stream z divadelního představení a komunikaci s diváky v duchu devadesátek, tedy pomocí telefonátů a esemesek z mé staré nokie. To aby veškeré umění nezůstávalo za tou prázdnou zářící obrazovkou, aby divák mohl vklouznout líp dovnitř.

Půjde tedy částečně o jakýsi kinoautomat: publikum bude, jak doufáte, v reálném čase klást dotazy a reagovat a ovlivní tak průběh a podobu představení. Nestresuje vás takový krok do neznáma?

Mám ráda výzvy. V momentě, kdy na obrazovce půjdou předtočené věci, bude čas napsat živou reakci. Formu a gradaci snad udržíme. Možná to bude šílená jízda, možná nikdo kromě mě nebude chtít komunikovat – ale i to je reakce. Je něco jiného vyjadřovat se ve své bublině podobně smýšlejících lidí na sociální síti a napsat něco veřejně, před jinými diváky.