Kdyby samet nedopadl: Alena Mornštajnová a její dystopický biedermeier v románu Listopád
Není mnoho knih, které by byly tak očekávané jako Listopád od Aleny Mornštajnové (* 1963). Někdejší překladatelka harlekýnek a učitelka angličtiny prozaicky debutovala v roce 2013; úspěch, který nemá v české literatuře posledních let obdoby, však přišel až s jejím v pořadí třetím románem Hana z roku 2017. Díky němu se Alena Mornštajnová stala spisovatelkou, jejíž knihy dominují tuzemským žebříčkům prodejů. Platilo to o Haně, lákající tématem holocaustu či výraznými ženskými hrdinkami, platilo to o Tichých rocích z roku 2019, v jejichž centru stáli dcera, otec a odkrývání rodinné minulosti, a s pravděpodobností blížící se jistotě to bude platit také o letošním Listopádu.
Brněnské nakladatelství Host, kde knihy populární valašskomeziříčské autorky pravidelně vycházejí, nechalo připravit stotisícový náklad tohoto románu. Pro srovnání: hranice bestselleru je v České republice stanovena na deset tisíc prodaných výtisků. Přes tu se však vydrápe málokdo, obecně je pro většinu českých prozaiků úspěchem, když se prodá pár tisíc výtisků jejich knihy. Samozřejmě zde máme i další komerčně velmi úspěšné autory, jakými jsou Radka Třeštíková, Patrik Hartl nebo třeba Vlastimil Vondruška. Oproti jejich knihám však mají romány Aleny Mornštajnové ambici nakukovat do vyšších pater literatury.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
