Zpět na ostrovy! Pražský festival United Islands of Prague se po covidu vrací, přijďte se naživo potkat s Reflexem
Festival United Islands of Prague už patří k Praze stejně neodmyslitelně jako orloj ke Staroměstskému náměstí. Po pěti letech se stěhuje z Karlína do centra města, aby přivítal kapely z celé Evropy.
K přesunu na ostrovy v Praze 1 přispělo, že v centru nejsou turisté, takže nehrozí tradiční přelidněnost a věci s tím související, míní hlavní organizátor David Gaydečka.
„Je to výjimečná příležitost se vrátit tam, kde festival před osmnácti lety vznikl,“ říká a dodává, že nehudební část tentokrát dali do rukou o generaci mladším lidem, kteří různé workshopy a akce pojali po svém. Někdejší hodnotě svobody nadřadili udržitelnost a diverzitu. Například Asociace společenské odpovědnosti bude nabízet pobyt v zóně dobra, kde dětem budou nabízeny „hry za lepší svět“, včetně představení e-shopu Nákup na Dobro, kde budou k mání udržitelné dárky, čímž část organizátorů bude chtít změnit nákupní chování.
Stánek na Kampě však bude mít i organizace Post Bellum, která od roku 2001 nahrává a kompletuje výpovědi o 20. století, přičemž už dnes shromáždila šest tisíc svědectví Čechů a Slováků.
Reflex jede
Tradičním mediálním partnerem festivalu United Islands of Prague je i časopis Reflex, který bude mít na Střeleckém ostrově svoje pódium a stánek.
Program Reflexu odstartuje v pátek 25. 6. v 16 hodin šéfredaktor Marek Stoniš. Následovat bude politicky nekorektní podcast Kecy a politika, v němž Petros Michopulos a Bohumil Pečinka vypálí ze svých samopalů několik dobře mířených dávek na politiky, kteří si myslí, že nám můžou jen vládnout, ale my je nemůžeme kontrolovat. Jiná dávka zase bude určena těm, kteří se myslí, že nás mohou urážet svou častou neschopností, ale my bychom je urážet neměli. Autoři naopak slibují, že v podcastu Kecy a politika je budeme urážet vždy, když si to zaslouží, a chválit je nebudeme, protože oni sami to umějí nejlépe.
V 17.30 bude následovat vystoupení hudebního překvapení. Společenství přátel Reflexu kolem Milana Tesaře a Marka Hlavici zde představí nový hudební projekt. O den později pak Tesař povede rozhovor se špičkovým pianistou Ivem Kahánkem a Terezou Kaslovou, která už šest let vede soudní spory s prezidentem republiky Zemanem, jenž v médiích očernil jejího dědečka, Ferdinanda Peroutku.
Nedaleko pódia bude stánek Reflexu. Na naše čtenáře, ale i návštěvníky festivalu čekají dárky v podobě vinylových desek. „Je to tisíc různých desek s překvapením, které bychom chtěli rozdat u příležitosti prvního pražského open air festivalu,“ říká Jakub Kouřil, šéf marketingu Reflexu.
Přijďte, uvidíte.
Tipy Reflexu
United Islands jsou akce před pár týdny ještě nepředstavitelná. Na sedmi pražských scénách (na Kampě, Střeleckém ostrově a Janáčkově nábřeží) se představí pětatřicítka kapel a interpretů především z Česka, Německa, Rakouska, ze Slovenska a z Polska.
Pořadatelům se díky podpoře Česko-německého fondu budoucnosti, Goethe Institutu a velvyslanectví Spolkové republiky Německo v ČR podařilo přivézt hned pětici tamních kapel. My si z nich dovolíme upozornit na éterické duo Ätna(Radio 1 Stage, 25. 6., 19.00), dortmundskou čtveřici Drens(ČT Art Stage, 26. 6., 21.45), které pořadatelé celkem výstižně uvádějí jako „Joy Division v havajských košilích“, a především na elektroakustické trio Aggregat(Reflex Stage, 26. 6., 19.45). Už jen obsazení – violoncello, bicí a retrosyntezátory – naznačuje, kam mohou mířit jejich rozesněné instrumentální skladby.
Sázkou na jistotu jsou rozhodně dvě jména, na něž si už domácí scéna musela zvyknout: Rozhodně se jedná o držitelku letošních cen Apollo a Anděl – mladičkou Amelie Siba(ČRo Vltava Stage, 26. 6. 19.30) a kladenskou trojici Kolektivní halucinace(ČRo Vltava Stage, 25. 6., 19.45).
A nezapomeňme na dva projekty, které by mohly být pro české publikum příjemným překvapením: Slovenský pankáč, jenž se pustil na rapovou dráhu, s poněkud zakódovaným jménem svým i doprovodné kapely Fvck_Kvlt a Žakhéles (Radio 1 Stage, 26. 6., 18.30), a pak polští Błoto(ČRo Jazz Stage, 26. 6., 19.15), kteří vedle jazzu mají rozhodně blízko k hypnotické hiphopové rytmice a ve svém žánru už začínají patřit k evropské špičce.
Marek Gregor
