Miro Remo přináší ve snímku Láska pod kapotou mrazivý hybrid: akční dokument s tragikomickým laděním

Kde jste Jaroslava a Jitku objevil?

Jako malý jsem hrával hru ­Destruction Derby, v níž vítězil ten, kdo přežil v „gladiátorské“ auto­aréně. Vzpomněl jsem si na ni, když jsme se scenáristou Jurem Šlaukou přemýšleli, do jakého projektu se pustit dál. Juro vygoogloval, kde se na Slovensku takováhle demoliční derby konají, a vyrazili jsme je prozkoumat. Už na druhé obhlídce jsme narazili na Jaroslava, jenž splňoval naše kritéria: hledali jsme člověka, který žije jako o závod jak na závodní dráze, tak i v osobním životě. A s ním jsme našli i Jitku.

Se Šlaukou jste se prý chtěli „vymanit z prostředí sociálního dokumentu a natočit žánrový dokument“. Co to znamená?

Sociálních dokumentů je u nás na můj vkus trochu moc. Asi ho nelze úplně opustit, každý film o člověku je sociální sonda, ale dbal jsem na atraktivnější formu. V současnosti je potřeba se přiblížit víc k divákovi. Dokumenty dnes konkurují hraným filmům, hranice se stírají. Film vnímám i jako zábavný svět, nejradši v něm mám kombinace stylů a z toho pramenící nové postupy při střihu. Proto jsem se pokusil o dokumentární akční žánr, o komedii i drama zároveň. Je to experiment.