Video placeholder

Menstruační bizár: Krvavý sex se ženou, která připomíná kojence i poníka, je 3. nejhorší knižní sex roku

Kateřina Kadlecová
Kateřina Kadlecová , Kryštof Eder

Po roce jsou tu zas Vánoce – a také přítomnost menstruace v postelových scénách. Po loňském úspěchu Ondřeje Macla se tentokrát se zakrváceným povlečením připomněl pseudonymní Elsa Aids. Jeho novela Přípravy na všechno je jednou z nejdiskutovanějších knih posledních měsíců a zcela vyhovuje nárokům naší soutěže: popis špatného sexu v jinak velmi dobrých prózách.

3. místo: Elsa Aids - Přípravy na všechno

Když se probouzíme poprvé, je ještě tma. Napodruhé je šero, ale teď už jsme oba vzhůru. Má žena se ke mně naklání: „Miláčku, spíš?“ Při tom se jí prsa zhoupnou dopředu a zavadí o mou paži. Její kůže je mnohem světlejší než moje, v ranním světle se zdá skoro namodralá. Vlasy se jí lepí na zpocený obličej. Vypadá jako kojenec, má po spaní naběhlé rty. Bere mě za pohlaví, špičkou jazyka olizuje temně fialový okraj žaludu a potom se ke mně natáčí zadkem, abych v ní byl co nejhlouběji. Zezadu, na všech čtyřech, mi připomíná zakrslého poníka. Náš vztah je úspěch.

Má láska menstruuje. Když skončíme s milováním, jsme celí od krve a povlečení taky. Vstáváme z postele, stahujeme z matrace prostěradlo a odcházíme do koupelny. Na dnešek se těšíme. Pojedeme někam, kde jsme ještě nebyli. 

Možná si pamatujete, že před rokem zvítězil v naší soutěži Ondřej Macl díky své debutové próze Výprava na ohňostroj. Je až překvapivé, kolik shodných rysů má loňská účast tohoto literáta s letošní účastí Elsy Aidse (jehož kniha Přípravy na všechno sice vyšla v roce 2020, ale do naší soutěže jsme ji tehdy nestihli zařadit). V obou případech se jedná o prozaické prvotiny dříve již publikujících (a uznávaných) básníků, v obou případech se jedná o knihy nadprůměrně kvalitní, a především v obou případech sehraje svou roli v inkriminované sexuální scéně menstruace. (Pokud zde vzniká nový sexuální topos české prózy, porota jásá!) Ondřej Macl nás loni zaujal neotřelou obrazností (vzpomínáte na jeho příchod Rudé armády a spojení „klouže to opravdu jak dobře promazaná lyže“?). Elsa Aids je na první pohled umírněnější, ale ani on v sobě nezapře básníka. Kdo by se takhle po ránu nechtěl pomilovat s namodralou ženou, která připomíná zároveň kojence a zakrslého poníka! Za to to zakrvácené povlečení bezpochyby stojí a Elsa Aids si odnáší zasloužený bronz.