Román Nevědění dokazuje, že Milan Kundera na Čechy nezanevřel
Když v září 2020 vyšla v češtině Slavnost bezvýznamnosti, poslední próza Milana Kundery (* 1929), bylo to překvapení i pro mnohé z těch, kteří tohoto autora bedlivě sledují. Dlouho to totiž vypadalo, že světově nejproslulejší český spisovatel 20. století své francouzsky psané prózy v mateřské řeči nikdy nevydá. Nyní možná spisovatel své české publikum překvapí znovu.
Podle jedné z fám, jichž kolem dlouholetého čekatele na Nobelovu cenu koluje celá řada, totiž Milan Kundera po emigraci zanevřel na rodnou vlast. Že to tak docela neplatí, se mohli přesvědčit už čtenáři prvních Kunderových francouzsky psaných románů. Zdaleka nejvýrazněji se romanopisec vrátil k Čechám v Nevědění, poprvé publikovaném v roce 2000, které právě česky ve vynikajícím překladu Anny Kareninové vydalo Kunderovo domovské nakladatelství Atlantis.
Tématem této prózy (novelistického rozsahu, ale románového záběru) je emigrace. Milan Kundera s espritem sobě vlastním vypráví o osudech dvou českých emigrantů, Ireny a Josefa, do jejichž podloží zakomponoval příběh o Odysseově návratu na Ithaku. Suverénně modelovaný románový svět je oživen mnoha exkurzy – týkají se třeba etymologie slova nostalgie nebo Jana Skácela.
Obě ústřední postavy jsou, jak je pro autora zvykem, načrtnuty ostrými tahy a utvářeny Kunderovým románovým myšlením. Právě zde tkví nejpodstatnější rozdíl mezi Slavností bezvýznamnosti a Nevěděním. Zatímco v první zmíněné knize autor vsadil na amalgám většiny svých velkých témat, jež zapojil do anekdoticky zabarvené hry a částečně odstoupil od přímočaré myšlenkové hloubky, v Nevědění opět zaujme spíše romanopiscova intelektuální pronikavost.
Ta nasvěcuje emigrantství a nemožnost plnohodnotného návratu do rodné vlasti – ba co hůř, vykořeněnost, kterou emigrant zažívá ve své nové domovině. V úvodní scéně románu se během revoluce ptá Ireny její pařížská přítelkyně, co tady ještě dělá, proč není doma. „Chceš říct, že tady už nejsem doma?“ odpovídá Irena. Návrat se vším všudy je nemožný, emigrantův život je jinde. Kde? Odpověď v Kunderově románu možná nenajdete, ale způsob, jakým nad tou otázkou budete přemýšlet, stojí za to.
