Když sovětští letci stáli po boku našich: Jak se synové duhy zachraňovali za války
V souvislosti s válkou na Ukrajině, rozpoutanou šíleným diktátorem Putinem, připomínáme prostřednictvím kvalitní knižní novinky, jak byli zachraňováni letci RAF v kritických situacích 1940–1945. A také jak odporně se komunisti chovali k hrdinům.
Téma činnosti letců – a to obou znepřátelených stran – za druhé světové války nepřestává přitahovat zájem badatelů a pozornost čtenářů. Pracovník Vojenského historického ústavu Jindřich Marek, bývalý učitel, historik a publicista s mnohaletou muzejní praxí, jenž přispívá i do tištěného Reflexu a jeho speciálů, se ve své poslední, průkopnické práci SYNOVÉ DUHY s podtitulem Záchrana letců RAF v kritických situacích 1940–1945 zaměřil na poněkud méně známý úsek aktivit britského Královského letectva, alespoň ve srovnání s medailónky stíhacích es, bitvou o Británii apod. Zajímavou a detailní knihu vydal v chebském nakladatelství Svět křídel.
Legendární úniky spojeneckých zajatců
Jak známo, vycvičit špičkového letce není krátkodobá ani laciná záležitost, a tak se Britové pochopitelně snažili svým lidem v nesnázích všemožně pomáhat. MI9, spadající pod ředitelství vojenského zpravodajství, za války pomáhalo jak odbojářům v porobených zemích, tak především spojeneckým vojákům, kteří se ocitli za nepřátelskými liniemi, nebo dokonce v německém zajetí. O jeho činnosti Jindřich Marek podává podrobné a velmi poutavé svědectví.
František Fajtl, jeden z našich nejznámějších a nejpopulárnějších stíhačů, zaznamenal ve své knize Sestřelen, vydané poprvé již v roce 1947, peripetie dramatického útěku až do neutrálního Frankova Španělska, odkud se vrátil k RAF a pokračoval v boji. Můžeme se pyšnit tím, že Češi figurují i v legendárním útěku ze Saganu, patrně nejslavnějším úniku spojeneckých válečných zajatců na svobodu za druhé světové války, jejž v roce 1963 zfilmoval americký režisér John Sturges s hvězdným obsazením pod názvem Velký útěk. Ve snímku nefiguruje náš krajan Arnošt Valenta, jenž se ocitl mezi padesáti dopadenými letci, které nechal Hitler pro výstrahu zastřelit. Jiného útěkáře, Bedřicha Dvořáka s jeho anglickým kamarádem, zase Němci dopadli díky přehnané horlivosti protektorátního četníka, ačkoli oba muži měli velkou šanci se zachránit. Inu, všichni četníci nebyli takoví sympaťáci a veselé kopy jako figurky ze seriálu Četnické humoresky!
Nepochopitelný škleb dějin
V závěrečné příloze autor připomíná, že bezprostředně po únoru 1948 z Československa odešlo asi 450 letců včetně již předtím demobilizovaných. Jaký osud čekal ty, kteří včas neemigrovali, je dnes již všeobecně známo. V tehdejším, zvráceném pojetí spravedlnosti totiž u uprchnuvších letců nešlo jenom o nezákonné opuštění republiky, ale přímo o velezradu. Tak dopadli stateční muži, kteří bojovali a nasazovali životy za osvobození Československa…
V této souvislosti je zajímavé zdůraznit, že slovenští letci bojující po boku svých „kamarádů ve zbrani“ z Luftwaffe a prokazatelně sestřelující sovětské aviatiky se ani zdaleka takového jednání nedočkali. Škleb dějin je někdy nevyzpytatelný a nepochopitelný.
Markova knížka představuje poctivé dílo s neotřelým tématem.
