5 zásadních knih o Putinovi: Kdo vlastně je (ne)moderní krutovládce Vladimir Vladimirovič?
My lidé máme tendenci odvracet zrak od věcí nelibých; vyhledáváme primárně taková umělecká díla, která v nás vyvolají dobrý pocit. I proto možná nečteme dost knih o zřejmě neopovrhovanějším a nejizolovanějším muži dneška. Dovolujeme si vám doporučit pětici knih o (ne)moderním krutovládci Vladimiru Vladimiroviči Putinovi, které v posledních letech vyšly v češtině a jsou na trhu stále k dostání.
Jak chápat putinismus
Historička ze Sorbonny Françoise Thomová (* 1951) se Ruskem a SSSR zabývá celý svůj profesní život. Před čtyřmi roky předložila francouzským čtenářům tuto zajímavou a velmi pesimisticky vyznívající analýzu více než dvou dekád Putinova působení u kormidla kolébky Sovětského svazu, který od počátku touží obnovit. V publikaci Jak chápat putinismus Françoise Thomová uvažuje nad tím, jak nutná je pro zdaleka nejrozlehlejší stát světa (17 milionů km²; v žebříčku následující velké země USA, Kanada a Čína mají všechny necelých 10 mil. km²) autokratická forma vlády na způsob někdejší absolutistické despocie, protože zkostnatělého, zrezivělého obra s mizernou informační infrastrukturou (ty analogové vysílačky používané v bojích na anektované Ukrajině!) nelze jinak rozhýbat.
Zkoumá také, nakolik kágébácká minulost někdejšího petrohradského starosty Putina a jeho nejbližších spolupachatelů (ona jim říká spolupracovníci) ovlivnila chod země – nebo jak jej ovlivňuje fakt, že Rusko, proslulé miliony trestanců v gulazích, po pádu bolševismu pokračovalo v zatýkání a věznění obrovského množství obyvatel, takže do společnosti z krimu (nikoli z Krymu) pronikla nejen argotická a šifrovaná mluva, ale i obhroublé chování, zločinecké praktiky, manipulace a bezskrupulózní lhaní. Jak se ostatně sledující mediálních výstupů z posledních dní mohli přesvědčit. Loni knihu vydalo nakladatelství Pulchra v překladu Karly Korteové.
Nový car: Vzestup a vláda Vladimira Putina
Špičkový americký investigativní žurnalista Steven Lee Myers (jako zpravodaj New York Times působil sedm let v Rusku, nyní vede pobočku NYT v Pekingu) napsal knihu, kterou mám v knihovně vedle Stachova třídílného Kafky. Jde totiž také o velmi zevrubný, skvěle napsaný, psychologizující životopis obírající se význačnou osobností dějin skutečně od kolébky – přesněji už od záznamu hrdinského boje Putinova otce Vladimira Spiridonoviče Putina, „nádeníka bez vzdělání“, ve druhé světové válce (kapitola 1., Sovětský člověk). Svazek s názvem Nový car: Vzestup a vláda Vladimira Putina líčí někdejšího agenta KGB jako chladného, odosobněného, ctižádostivého a všehoschopného muže, který dokáže při zachování poker face blufovat o čemkoli, jak dokládá třeba tento úryvek: „Zlomový okamžik v životě Vladimira Vladimiroviče Putina nastal na podzim roku 1989 v Drážďanech. Před místní rezidenturou KGB, kde mladý Putin sloužil, se shromáždil dav protestujících, kteří chtěli vzít nenáviděnou organizaci útokem. Bez vojenské podpory nemohl Putin budovu dlouho udržet. Rozhodl se tedy blafovat. Vyšel neozbrojen před bránu a prohlásil: ,Moji vojáci mají zbraně. Vydal jsem jim rozkazy: pokud někdo vkročí do objektu, mají zahájit palbu.ʻ Zástup protestujících se rozešel.“
Tahle putinovská publikace je zřejmě nejčtivější z přítomných pěti. Její strhující vyprávění je přepečlivě vyrešeršováno a zmíněny jsou nesmírně zajímavé detaily. Jak přesně vypadal sedmnáctimetrový pokoj Putinových v Baskovově ulici, v bytě po válce sdíleném s dalšími dvěma rodinami? A jak a proč byl syn přísného komunisty ve svých sedmi týdnech potajmu pokřtěn? Nechal křehký Vladimírek boxu kvůli zlomenému nosu, nebo za přechodem k sovětskému bojovému sportu sambu stálo něco jiného? Výtečný komentátor Myers se navíc neváhá pustit do politických analýz a obecně postavu Putina přesahuje, překračuje.
Pětisetstránkovou knihu vydalo roku 2016 v překladu Z. Krulichové, D. Vereše a D. Orlando Argo.
Musíme si promluvit o Putinovi
Recenzi Marka Douši o před třemi roky publikované knize odborníka na mezinárodní zločin a ruskou bezpečnostní politiku si přečtěte ZDE. Mark Galleoti „s výbornou znalostí prostředí a souvislostí argumentuje a s nadhledem a vtipem vyvrací omyly a nepřesnosti, které se na Západě o Putinovi a jeho Rusku tradují“. Třeba fakt, že je geniální stratég; popření této domněnky vidíme v posledním týdnu 24 hodin denně.
Putin a putinismus
Dva roky před smrtí amerického historika a politického komentátora Waltera Laqueura (1921–2018) vydalo nakladatelství Prostor v překladu Petrušky Šustrové jeho zcela zásadní knihu Putin a putinismus: Rusko a perspektivy jeho soužití se Západem. V ní se spíše než o osobnosti velkého vůdce (v původním anglickém názvu publikace z roku 2015 ostatně Putinovo jméno vůbec nefiguruje) můžeme dočíst mnohé o duchovním stavu současného Ruska, o ideologiích od mesianismu přes různé paranoidní spiklenecké teorie po nacionalismus, jimž dnešní Rusové podléhají, slouží nebo, řidčeji, vzdorují.
Mátuška Rus, to „velké dubisko“, je líčena s humorem a sarkasmem, spíše než na Putinovy (ne)ctnosti se autor zaměřil na kontext a analýzu. Jak například probíhá symbiotické soužití rudého náboženství komunismu a ruské pravoslavné církve, k níž mimochodem houfně konvertovaly i staré židovské rodiny? Proč je ruská opozice tak slabá a v Rusku i zvenčí obyčejným lidem, kteří nevědí, kam se dívat, prakticky neviditelná? Na co neodpoví Laqueur, to dořekne spolupracovník Reflexu, vážený politický komentátor a mimochodem kyjevský rodák Jefim Fištejn, ve svém doslovu.
Všichni muži Kremlu
Knihu někdejšího válečného zpravodaje Kommersantu a bývalého šéfa ruské nezávislé televize Dožď Michaila Zygara Všichni muži Kremlu s podtitulem Stručná historie současného Ruska vydalo v překladu Libora Dvořáka nakladatelství Pistorius & Olšanská, které se dlouhodobě specializuje mj. na kvalitní izraelskou a ruskojazyčnou současnou literaturu (vydává třeba Sašu Filipenka, Ljudmilu Petruševskou či nositelku Nobelovy ceny Světlanu Alexijevičovou). Všichni muži Kremlu se zaměřují na ty, kteří Putina dostali nahoru a při té cestě ho ovlivňovali: na politiky, agenty, oligarchy, církevní mocnáře, generály i ekonomy, již udělali z introvertního politika muže posedlého mocí i vlastním mediálním obrazem a stiženého paranoií. Analytická publikace z pera všestranného, váženého novináře však nepomíjí ani vliv západních politiků včetně George Bushe Jr. nebo Tonyho Blaira a jasnozřivě analyzuje současné Rusko od Putinova nástupu do prezidentského úřadu.
