Český lev: Zátopek porazil Okupaci, akademici se vymezili vůči kritikům a všichni se shodli na podpoře Ukrajiny
Na Českých lvech letos dominoval Zátopek: životopisné drama o držiteli pěti olympijských medailí získalo osm lvích sošek. Tragikomedie Okupace, jež měla stejný počet nominací (13), pobrala ceny tři. Členové udílející České filmové a televizní akademie (ČFTA) tak hlasovali opačně než kritici, kteří o měsíc dříve vyzdvihli právě Okupaci. Slavnostní udílení Českých lvů 5. března v pražském Rudolfinu se neslo na vlně solidarity s Ukrajinou: podpora Ruskem napadené zemi se vyjadřovala róbami, proslovy i darovanými částkami.
Ukrajině se v Rudolfinu ani v přímém přenosu ceremoniálu na ČT 1 nedalo vyhnout: vítala příchozí modrožlutě nasvíceným nápisem ČESKÝ LEV před budovou, promítala se do outfitů a odznáčků stejné barvy, válka se samozřejmě probírala i v kuloárech... Hned na úvod také vystoupil s projevem ukrajinský velvyslanec v ČR Jevhen Petrovič Perebyjnis, jenž velmi ostře ukázal prstem na ruské filmaře, jmenovitě na Nikitu Michalkova, nechvalně proslulého svou podporou Putinovi.
Sounáležitost s Ukrajinou se pak projevovala během udílení od samotného začátku, kdy byli hosté vybídnuti k tomu, aby oproti běžným konvencím neváhali používat své mobily a posílali, stejně jako diváci u obrazovek dárcovské SMS. Za večer se tímto způsobem vybralo pět a půl milionu Kč, dalšími třemi stovkami tisíc přispěla ČFTA; ušetřila je za raut, který se letos nekonal. Ceremonie se ale rozhodně nenesla v pochmurném duchu. Jak vybízel i (debutující) moderátor Lvů Jiří Havelka, šlo o oslavu českého filmu a v jejím rámci bylo legitimní cítit se slavnostně.
Co se výsledků týče, letos se akademici projednou neshodli s kritiky, což je v malém tuzemském rybníčku přínosné. Když Ceny české filmové kritiky začaly před dvanácti lety vznikat, daly si za cíl upozorňovat na snímky, které ČFTA na Lvech mnohdy opomíjí. Od té doby však docházelo mezi oběma hlasujícími tělesy možná až příliš často ke shodě. Ale zatímco kritici tentokrát ocenili divadelně stylizovanou frašku o české malosti Okupace, akademici vyzdvihli v první řadě Zátopka – sice konvenčně a možná až trochu obstarožně vyprávěnou, ale přesto až hollywoodsky vypjatou a rozhodně působivou biografickou podívanou. Byli by ostatně sami proti sobě, kdyby učinili jinak: ČFTA vybírá i tuzemského kandidáta na Oscara a tím za loňský rok zvolila právě Zátopka.
Zátopek bodoval v hlavních kategoriích nejlepší film (producenti David Ondříček a Kryštof Mucha), režie (Ondříček) a mužský herecký výkon v hlavní roli (Václav Neužil) a několika dalších včetně nestatutárních ocenění za nejlepší plakát a Cena filmových fanoušků. Okupace režiséra Michala Nohejla si odnesla sošky za nejlepší scénář (Marek Šindelka a Vojtěch Mašek), hudbu (Hank J. Manchini, La Petite Sonja) a vedlejší ženský herecký výkon (Antonie Formanová).
Právě Formanová se žlutými botkami pod modrou róbou na pódiu odstartovala vlnu gest směřujících na podporu Ukrajiny ze strany oceněných filmařů i předávajících. „Lidi z mého štábu jsou teď na frontě,“ zavzpomínal Václav Marhoul na Ukrajince, s nimiž natáčel Nabarvené ptáče. Scenárista Vojtěch Mašek zadoufal, že představitel psychopatického opilého Rusa z Okupace, paradoxně ukrajinský herec Alexej Gorbunov, ještě žije. Diana Cam Van Nguyen za krátký snímek Milý tati získala hned dva České lvy; částku sto tisíc Kč spojenou z cenou Magnesia za nejlepší studentský film hned předala charitativní organizaci Člověk v tísni. Asi nejemotivnějším momentem večera pak byl proslov, který přednesla herečka Elizaveta Maximová, rodačka z ruské Kazaně.
Téměř „tutovkami“ ročníku plného silných filmů pak byl Lev pro herečku Pavlu Gajdošíkovou za drama Chyby režiséra Jana Prušinovského, cena pro dokument Jednotka intenzivního života Adély Komrzý nebo ocenění pro televizní seriál Ochránce z dílny producenta Michala Reitlera; právě na těchto titulech se akademici s kritiky shodli.
Nejdřív covid, teď válka. Slavnostní udílení Českých lvů za rok 2021 nicméně vyznělo v rámci možností poměrně nadějeplně. „Abychom se nenechali nalákat do pasti kolektivní viny, připomněl moderátor Havelka v samém závěru nutnost uchovat si zdravý rozum a kritické myšlení.
