Žádné historky z veselého ghetta: Paměti disidentky a bojovnice proti rudé totalitě Dany Němcové
Hojně používaná věta „Dělali jsme to všechno pro naše děti a jejich budoucnost“ je mimo jiné zajímavá tím, že pro jedny to před rokem 1989 znamenalo „žít v pravdě“ a „říkat ďáblovi ne“. Těch bylo maloučko. Ti druzí, těch bylo hodně, ale není to jejich obviňování, naopak si tak omlouvali, že občas neříkali pravdu a že se s ďáblem vybavovali. Tedy že se nedívali, mlčeli, hlasovali, vyvěšovali praporky a raději si nic nemysleli, když bylo třeba…
Dana Němcová (* 1934), matka sedmi dětí, psycholožka, signatářka Charty 77, spoluzakladatelka Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a uklízečka a poté poslankyně, patří ke skupině lidí, kteří si v době vlády KSČ „dovolovali“. Dožadovali se dodržování jakýchsi práv, jako kdyby snad tehdejší systém nebyl tím, který byl jako jediný vědecky a historicky vybaven k nastolení nejhumánnějšího ráje na zemi. No, nebyl.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
