Never more patolízalům tyranů, i kdyby šlo třeba i o geniální umělce
Přestavět si polici s DVD je ještě tak to nejmenší, co můžeme udělat, když vidíme, jak se k Putinovi lísá Nikita Michalkov – druhdy vynikající filmař. Never more fasuje i herec Ben Affleck, který při podepisování smlouvy na film Deep Water myslel jiným orgánem než hlavou, a „kádrováci“ dramaturgie Národního divadla, kteří prozměnu nemyslí vůbec.
Kateřina Kadlecová: Vztah Bena Afflecka a Any de Armas čeřil během prvního koronavirového roku kalné vody bulváru. Nyní máme příležitost vidět (na Netflixu) thriller Deep Water, během jehož natáčení se v rolích manželského páru seznámili. A je to věru příšerně hloupá, předvídatelná a zároveň nepravděpodobná podívaná. Jak může Affleck, držitel Oscara za scénář, kývnout na účinkování v něčem tak mizerném? Snad jen kvůli té Aně, věčně nahé…
Tereza Spáčilová: Život nás staví do situace, kdy jsme nuceni vybírat mezi genialitou a vyšším principem mravním. Válka na Ukrajině nás teď staví před podobnou volbu. Filmy jako Unaveni sluncem můžeme milovat až za hrob, ale když jejich autor (zde Nikita Michalkov) otevřeně podporuje tyrana, a ještě šíří mýty jako z béčkové sci-fi (nakažení ptáci, propána!), je načase sundat růžové brýle. Nebo aspoň přestavět polici s DVD.
Veronika Bednářová: Národní divadlo se rozhodlo nenazkoušet zcela neznámou, zapomenutou operu Petra Iljiče Čajkovského Střevíčky. Měli bychom to respektovat: obávají-li se tvůrci, že by mohla vyznít v současné době nevhodně, jistě vědí, o čem mluví. Na rozdíl od všech těch, kteří se donekonečna pohoršují nad „kádrováním“, totiž libreto ke Střevíčkům už četli.
Never more patolízalům tyranů!
