Duce coby hrdina životopisného dokumentárního románu, jenž je literární kronikou fašismu v Itálii
Pražské Nakladatelství Práh vydalo druhý díl zevrubné kroniky fašismu v Itálii pod názvem MUSSOLINI. MUŽ PROZŘETELNOSTI. Jeho autorem je neapolský rodák a vysokoškolský pedagog Antonio Scurati. Životopisný román se setkal s příznivým přijetím kritiky, navíc se čte jedním dechem a snoubí v sobě vypravěčský talent s erudicí spisovatele zabývajícího se mimo jiné zvláštnostmi řeči války a násilí.
V MUSSOLINIM. MUŽI PROZŘETELNOSTI (přel. Marie Kronbergerová), navazujícím na první svazek díla s názvem Mussolini. Syn XX. století, Antonio Scurati (* 1969) mapuje období mezi lety 1925 až 1932, kdy italský fašismus prožíval nevídanou konjunkturu a kdy se duce stal doslova miláčkem národa a – nebojme se to přiznat, i když jde o fašouna! – i respektovaným politikem na mezinárodní úrovni. Mussolini totiž po první světové válce, v níž sice jeho země s odřenýma ušima stanula v táboře vítězů, ale v roce 1917 měla po tragédii u Caporetta namále, rozháranou Itálii stabilizoval a usiloval o povznesení životní úrovně těch nejspodnějších vrstev. To mu právě u nich přineslo značnou popularitu a určitá nostalgie po jeho epoše je někdy patrná dodnes, zejména při velkých hospodářských potížích a častých krizích.
Koneckonců za „muže, kterého nám dala sama Prozřetelnost“, duceho neoznačil nikdo jiný než sám papež Pius XI. Italský fašismus působil ve srovnání s mnohem dravějším, vojensky a hospodářsky silnějším a světově nebezpečnějším nacistickým Německem (nacismus a fašismus nejsou jedno a totéž; v tom se často chybuje!) jako chudý příbuzný a Hitler vedle Mussoliniho s jeho komicky nabubřelými teatrálními gesty jako učiněný ďábel.
Dokumentární román zpestřují citáty a úryvky z dobového tisku, policejních a úředních dokumentů a korespondencí ústředních postav. Spisovatel a autor třinácti knih přeložených do dosud čtyřiceti jazyků nám připravil zajímavé čtení.
