Lotyšské drama Město nad řekou přesahuje svou zemi i dobu
Malá země, ponechaná libovůli mocností. Silná židovská a německá menšina. A pak armády postupně zleva i zprava, z nacistického Německa i ze SSSR. Lotyšsko mělo za druhé světové války osud podobný českému nebo tomu, jaký prožily další země střední Evropy. Lotyšský film Město na řece nám nemůže nebýt nepříjemně blízký a jeho děj povědomý, ostatně vznikl s českou účastí, včetně herečky Brigity Cmuntové v jedné z hlavních rolí. A nelze nevnímat jeho nadčasovost v době, kdy Rusko – slovy Václava Havla – zase jednou neví, kde začíná a kde končí.
Hlavní hrdina snímku podle románu Gunarse Janovskise připomíná Jana Dítěte z Hrabalova Obsluhoval jsem anglického krále. Ani tenhle Ansis není nejbystřejší a zlou dobou by rád prostě jen tak proplul. Chce být malířem a žít v klidu buď s Židovkou Zisele, nebo s Lotyškou Naigou, na národnost nehledí. Nakonec má řízením kruté absurdity osudu doma obě a živí se malováním nápisů. Což v daném prostoru znamená neustále přepisovat jména ulic – jakou může mít v Pobaltí začátku 40. let „životnost“ taková Stalinova třída? – a střídat barvy, od nacionalistické zelené přes komunistickou rudou po nacistickou hnědou.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
