Předplatné
Dílo týdne. IGOR GUSEV: JE NEMOŽNÉ VYSVĚTLIT, CO JE MATRIX. Galerie hlavního města Prahy v Kobce 17 na Smíchovské náplavce představuje v rámci expozice Invaze díla ze série Třetí světová válka. Mezi vystavenými jsou i práce známého oděského umělce IGORA GUSEVA, který „přehodnocuje zavedené stereotypy v umění a vytváří kresby a koláže inspirované největšími hrozbami současnosti. Navazuje na tradici punku a vkládá do něj prvky dadaismu.“ Gusevova díla i díla jeho dvou kolegů, Danyla Movchana a Alexandra Našelenka, vznikla v posledních týdnech během válečného běsnění na Ukrajině, kde jejich autoři stále zůstávají. Výstava potrvá do 22. května.

Dílo týdne. IGOR GUSEV: JE NEMOŽNÉ VYSVĚTLIT, CO JE MATRIX. Galerie hlavního města Prahy v Kobce 17 na Smíchovské náplavce představuje v rámci expozice Invaze díla ze série Třetí světová válka. Mezi vystavenými jsou i práce známého oděského umělce IGORA GUSEVA, který „přehodnocuje zavedené stereotypy v umění a vytváří kresby a koláže inspirované největšími hrozbami současnosti. Navazuje na tradici punku a vkládá do něj prvky dadaismu.“ Gusevova díla i díla jeho dvou kolegů, Danyla Movchana a Alexandra Našelenka, vznikla v posledních týdnech během válečného běsnění na Ukrajině, kde jejich autoři stále zůstávají. Výstava potrvá do 22. května. • Zdroj: Archív

SMRT JEDNOHO Z OTCŮ KRAUTROCKU: „Ztratili jsme a budeme postrádat dobrého kamaráda, jednoho z nejvlivnějších a nejdůležitějších skladatelů elektronické hudby, výjimečného umělce. Jeho optimistická nátura, novátorský duch a dílo ohromující šíře zůstanou nesmazatelně zapsány do našich vzpomínek,“ prohlásil Frank Uhle, šéf vydavatelství SPV, v němž průkopník a inovátor elektronické muziky Klaus Schulze vydával svá alba. Člen rané sestavy kapely Tangerine Dream, představitel tzv. krautrocku či Berlínské školy elektronické hudby Klaus Schulze zemřel ve čtyřiasedmdesáti letech 26. dubna. Formoval několik stylů, které vzešly z elektronické hudby, od ambientu po techno. Jeho velkými fanoušky byli například David Bowie nebo Brian Eno.
STUDNIČKA HORY PŘENÁŠÍ: Do kin míří 5. května čistokrevná romantická komedie o jedné nepovedené československé svatbě kdesi v Tatrách. Sledujeme tři příběhy: notorického sukničkáře Petra, který se snaží připravit nejlegendárnější rande své kariéry, nevěstu Alex uprostřed jejího „nejšťastnějšího dne“ a majitele hotelu Roberta, muže trpícího tou nejpříšernější kocovinou v dějinách Tater. Až doposud poměrně normální den na horách. Jenže naše tři osudy se odehrávají ve stejný čas a sem tam se nechtěně (a občas dokonce výbušně) protnou. Láska hory přenáší je, jako kdyby si Dannyho parťáci brali Lásku nebeskou a celá svatba se velice ošklivě pokazila. A proč to vůbec píšeme? Na scénáři k tomuhle celovečernímu debutu režiséra JAKUBA MACHALY se podílel i náš kolega z Reflexu Jan Studnička. Tak aby měl radost.
Vtip týdne (PODLE MARKA DOUŠI): Byl první máj, byl lásky čas. A možná bude pokračovat i celý květen. Jenomže s těmi láskami je to někdy poněkud ošemetné, to prostě patří k věci. Co člověk nadělá. Velmi něžně, ale přitom hodně razantně nám to nakreslil YUVAL ROBICHEK. Kdybychom byli v nějaké televizní soutěži, asi bych se zeptal: Má ten člověk v bytě napravo ve svém úsilí pokračovat? Ale protože v soutěži nejsme, necháme to na těch dvou a nakonec třeba všechno dobře dopadne.
Báseň týdne: OBJEV Okvětí vagíny rozevřené jak oči Kryštofa Kolumba, který si zouvá boty; je něco krásnějšího, než když se příď lodi dotkne Nového světa? Jedna z nejkrásnějších milostných básní, které znám (Kadlecová), opět vyšla v češtině. Dvojjazyčný výbor z básnického díla RICHARDA BRAUTIGANA Kůň, který musel zastavit (The Horse That Had a Flat Tire), vydaný nakladatelstvím Volvox Globator, nabízí originální verše amerického Praotce hipíka a Posledního beatnika a vedle nich překlady Olgy Špilarové. Mnohé z básní velkého experimentátora s literárními formami a milovníka ryb, ptactva a sexu čtenář útlého výboru Brautiganovy poezie z let 1958–1968 Ano, rybí hudba doposud neznal, minimálně ne v českém znění. Další verše doznaly oproti původnímu překladu jemných změn.
OHLÉDNUTÍ ZA KONCEM: Dramatik, scenárista a náš kolega KAREL STEIGERWALD napsal před dvěma lety hru pro Boleslava Polívku. Absurdní komedie Kdo sestřelil anděla (Voli slzy nepijí) měla předminulý týden v Brně premiéru – kde jinde než v Divadle Bolka Polívky. Polívkovi dělá na jevišti partnera Ivan Drozda, v ženské roli je doplňuje Eva Salzmannová, alternující s Ivanou Hloužkovou, režíruje Břetislav Rychlík. V kulisách starého kostela vedou absurdní hovory a promluvy, štengrují se, soudí, omlouvají, vymlouvají a navzájem obviňují starý voják a filozof. Žonglují s historií a morálkou, lžou a lžou, nectí čas ani smrt. Marie si s nimi v ničem nezadá. I ona je a není jednoznačná, je všechny ženy a žádná, je láska i smrt. O smrti se vedle (ne)pravdy hraje především. Taky o vině. O válce a o tom, co jsme my lidé, obzvlášť vojáci a generálové, zač. Někteří z diváků se domnívali, že snad autor reaguje na válku na Ukrajině. Ze všeho nejvíc ale kus připomínal jakési sentimentální ohlédnutí za časy, co právě skončily.
6 Fotogalerie

Mixér

Redakce Reflexu

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Více informací

Doporučujeme

Články z jiných titulů