Moravský nacionalismus v duchu dechovky aneb Morava, krásná zem III soutěží o nejpodivnější film ČT
Tři roky ležela v archivu České televize bomba nevkusu a rozbuška morálního pobouření, mystifikační dokument Morava, krásná zem III. Jelikož první dva díly této volné trilogie víceméně amatérské filmařiny slavily jistý úspěch na filmových festivalech, podařilo se třetímu dílu získat finanční podporu a koprodukci s Českou televizí. A co koprodukce České televize jednou schvátí, dříve či později povinně na obrazovky navrátí. Ten čas přišel před týdnem a pořad je nadále přístupný na iVysílání ČT, jakož (společně s předchozími díly) i na platformách DAFilms a Aerovod.
Jak jde dohromady mytologie Velké Moravy s dechovkou, satanismem, AZ kvízem a zombíky? Co jsem to vlastně viděl, ptal se nepřipravený divák ČT Art. Je to art? Nebo odpad? Takové rozhodování jako by tvůrci nikdy neměli na pořadu dne. „Jsou to všechno až přiblble přímočaré asociace,“ líčí svou tvůrčí metodu divadelní dramaturg Lukáš Jiřička, který stojí za scénářem této filmové extravagance.
Klíčem je propojení intelektuálních pramenů s pokleslou popkulturou ve snaze nalézt aktuální přesahy, to celé snímané téměř neškoleně na filmařskou techniku z vetešnictví.
Režisérem a autorem námětu je Petr Šprincl, absolvent ateliéru intermédií na brněnské FAVU. Je rodákem z Hodonína a podle slov Lukáše Jiřičky ho vždy znepokojovala pýcha Moravanů na svou zem. Pýcha, od které může být jen krůček k nacionalismu. Oba tvůrci se tedy ponořili do literatury i do živé či ještě nedávno žijící kultury a vytahali vše, na čem by mohli stavět svou fabulaci. Nejfantastičtější na výsledku je, jak málo si nakonec museli vymýšlet, aby došli k neskutečně bizarnímu výsledku.
Od fašanku jen krůček k fašismu
Název si vypůjčili z populárního pořadu Českého rozhlasu Brno Morava, krásná zem, který je charakterizován jako „Ty nejhezčí písničky v podání kvalitních dechovek a cimbálových muzik v živém kontaktním pořadu“.
Počínaje názvem, vše je v této filmové trilogii třeba chápat jako nadsázku spadající do fenoménu camp. Víceméně vážně míněné ideje tu jsou prezentovány v divoké kakofonii, v níž vedle sebe může stát cokoliv a cokoliv je možné.
První díl má jen půlhodinu a je charakterizován jako experimentální western-horor z moravského Slovácka. Jde o těžko konzumovatelnou esej prokládanou citacemi rumunského religionisty Mircey Eliadeho, v němž autoři záměrně vybírali pasáže s nacionalistickým potenciálem. „Šlo původně o legraci, ale zároveň jsme si byli vědomi skrytého moravského nacionalismu a víry v příslušnost k půdě.“
Ve druhém díle tvůrci citují filozofa Nietzcheho, jen pojem tragédie nahradili slovem fašank (masopust v období mezi Vánoci a Velikonocemi). Co dělat, když se slova fašank a fašismus tak podobají? A když tvůrci používají autentické dopisy syna slavného slováckého malíře Joži Uprky Jana, v nichž žádal Hitlera o přičlenění Slovácka k fašistickému Slovenskému státu?
Filmaři nepostupovali od nějakého scénáře či základní kostry, ale naopak do filmu začlenili vše, co a) má něco společného s Moravou a b) je dostatečně bizarní. Když tedy narazili na revivalovou dívčí kapelu Kiss Moravian Girls, bylo jasné, že musí ve filmu v kostýmech kapely Kiss vystoupit za doprovodu Václava „Upíra“ Krejčího. Stejně tak AZ kvíz ve snímku figuruje proto, že tento kultovní pořad vyrábí Česká televize Brno. Ta umožnila filmařům natáčet v originálním studiu, kde je mimochodem poražen sám Ďábel zdánlivě bohabojným katolíkem Janem Uprkou.
V závěru druhého dílu seznamuje dechovková legenda Ivana Slabáková diváka se skutečnou satanistickou sektou moravské mládeže z 90. let. Pro potřeby tohoto díla vznikla na protest proti tomu, že Ďábel v AZ kvízu prohrál.
Folk horor mluví slovácky
Třetí, již hodinový díl nabízí poněkud ucelenější příběh, v kterém se zužitkovává vše, co nakously a ještě hýbající se odhodily předchozí díly. Tentokrát postoupili od kováříčka ke kovářovi. Když satanismus, tak rovnou Jiří „BigBoss“ Valter (zde hovořící kouzelnou hanáčtinou) a kapela Root. Když mýtus Velké Moravy, tak nález textu v cyrilici, který vytváří pro Moravu novou legendu. Když Slovácko, tak nejslováčtější obec Rohatec, v jejíž domově důchodců se natáčela podstatná část děje. Když zombie, tak se vším všudy, včetně nahé obryně Kači Olivové v jejich mátoživém čele.
V Rohatci je během poutní mše oslavující příchod Cyrila a Metoděje na Moravu inscenována divadelní hra vycházející z nalezeného rukopisu nazvaná Pád Argemy. O hudbu se tu svorně podělí cimbálovka, hodonínská metalová kapela Argema a jmenovaní black metaloví Root. Pokud ve druhém dílu Ďábel padl mrtev k zemi, třetí díl je naopak apokalyptickým návratem pohanství na Moravu. To je reprezentované vpádem oživlých mrtvol, které vyvolá k druhému životu píseň Rootu 666.
Autoři postrádají schopnost vypointovaného humoru, což je škoda, protože třeba scény, kdy zombie pobily lidi a mechanicky převzaly jejich běžné denní úkony, jako by vypadly z divokého snu konceptuální umělkyně Kateřiny Šedé. Film je rámovaný „nejhorší moravskou kapelou“ Fenixi Music, jinak též duo Katka a Jindra. Ukáže se, že co nezmohly síly boží, to pokoří organizovaný nevkus, který nakonec zavládne nade vším.
Pokud má někdo chuť ptát se, zda někdo i v Česku natočí originální folk horor, trilogie Morava, krásná zem je pádnou odpovědí.
