Festival Anifilm vzdal poctu Jiřině Pěčové, střihačce, bez které by Večerníček neměl co uvádět
Střih hraného filmu přirovnávala k šití, střih animovaného k vyšívání; ten druhý také považovala za větší mistrovství. Střihačka Jiřina Pěčová „vyšívala“ mimo jiné Maxipsa Fíka nebo celovečerní Fimfárum podle Jana Wericha. Na libereckém festivalu Anifilm předvedla svou mistrovskou lekci a převzala cenu za celoživotní přínos.
Jak králíci z klobouku jezdí na bruslích? Jak se narodil brouček? Jak víla Amálka obrátila potok a jak se orangutaní slečna Žofka stala ředitelkou zoo? Na všechny tyhle otázky umí odpovědět jen jediný člověk na světě. Česká střihačka Jiřina Pěčová.
My ostatní sice známe její práci, nikoli však ji. Pro svou profesi se rozhodla před 75 lety, ve školní družině ve 2. třídě v roce 1947–1948, když tam jedna starší žákyně kreslila kačera Donalda a říkala, že až bude velká, chce pracovat v kresleném filmu. To se Jiřině líbilo. Po maturitě v roce 1957 sice nedostala doporučení k dalšímu studiu, ale začala pracovat ve studiu Bratři v triku jako konturistka obtahující kresby z papíru na průhlednou fólii. FAMU, obor střih, absolvovala později jako dvouletý večerní kurs, po mateřské se do studia vrátila už jako asistentka střihu.
V titulcích se poprvé objevila u Říkání o víle Amálce a pak už to jelo: pod její rukou vznikl namátkou nejen Maxipes Fík či Macourkova Žofka a její dobrodružství, ale třeba i mistrovské celovečerní Fimfárum podle Jana Wericha.
„Když si vezmete střih hraného a střih animovaného filmu, dá se přirovnat k šití a vyšívání. U animovaného filmu se jedná o drobnou, trpělivou práci a dovolím si podotknout, že i o větší mistrovství,“ říká dnes paní Pěčová, která učila několik generací střihačů na UMPRUM i na FAMU.
Cenu za celoživotní přínos animovanému filmu přebírá na letošním Anifilmu, právě probíhajícím v Liberci. Připravena je její Pocta s velkým výběrem krátkých filmů, na nichž úzce spolupracovala mimo jiné s legendárním americkým režisérem Genem Deitchem, s Pavlem Koutským, Vlastou Pospíšilovou nebo Václavem Bedřichem, na kterého vzpomíná nejradši. Jak vypadala práce střihače před nástupem digitálních technologií, pak bude Jiřina Pěčová v Liberci vyprávět v mistrovské lekci.
Nevím jak vy, ale já z toho mám velkou radost.
