Barevností vyrovnávám temnotu. Jsou skutečnější, než já, říká o svých fotografiích Bára Prášilová
Příští týden pokřtí v pražském Nookart Studiu a následně v Brně jedna z nejosobitějších českých fotografek svou první fotografickou knihu, Bára Prášilová, která je průřezem její tvorbou za posledních patnáct let. Za tu dobu se dvakrát (v letech 2009 a 2011) stala Fotografkou roku na cenách Czech Grand Design, v roce 2014 pak získala prestižní ocenění Hasselblad Masters.
Nezbytnou součástí tvorby Báry Prášilové jsou vedle volných prací, které v některých případech doplňuje o videa, i komerční zakázky. Pro osobitý rukopis ji často oslovují kulturní instituce. Známé jsou například její práce pro Národní divadlo nebo pro festival Tanec Praha, za zmínku rozhodně stojí také její dřívější spolupráce s australsko-kalifornskou značkou Quiksilver nebo skandinávskou nábytkářskou firmou IKEA.
Její surreálné fotografie estetikou jednou dají vzpomenout na belgického malíře Reného Magritta, jindy v prostoru vlaje obří ponožka připomínající svou barevností obrazy jednoho ze zakladatelů Skupiny 42 Kamila Lhotáka, pak zase máte pocit, že jste se ocitli ve světě filmaře Tima Burtona.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
