Beck is back. Po stopách prvního pražského koncertu Becka, který se do Prahy vrací po 28 letech
Přijíždí hvězda první velikosti – jedenapadesátiletý zpěvák a multiinstrumentalista BECK. Reflex a pořadatelé festivalu METRONOME PRAGUE 2022 se společně vydali po stopách jeho jediného předešlého vystoupení v České republice, do atmosféry dnes už neexistujícího Belmondo Revival Clubu. Dohledali jsme několik původních účastníků koncertu v roce 1994, kteří jsou dnes ve věku 40 až 62 let. Pomohli nám vyvolat střípky skládající mozaiku tehdejší doby.
Dvanáctého listopadu 1994 se v pražském Belmondo Revival Clubu odehrál jedinečný koncert. Bylo sice téměř pět let po „revoluci“ a od roku 1990 v Praze hráli Stouni, Floydi nebo Velveti (a začala se tu střídat i tehdy mladší garda, jako Michael Stipe, Nine Inch Nails, Cocteau Twins, Nick Cave, Iggy Pop, Faith No More a Siouxie & the Banshees), ale čerstvých umělců a kapel, kteří vyráželi na turné k první desce a jejich gramofonové firmy cítily, že mají potenci vyhrát Grammy, těch se v Česku moc neukazovalo.
Beck hned čtvrt roku po koncertu v pražském Belmondu získal svou první cenu Americké hudební akademie a od těch dob jich nasbíral celkem osm.
Belmondo Revival Club
Osud klubu Belmondo v mnohém připomíná osud několika dalších pražských míst, jež se nakrátko stala doslova ikonickými, ale pak nepřežila konec století. Stačí si připomenout R. C. Bunkr v Lodecké ulici nebo mladší – tehdy teenagerské – publikum obsluhující Klub U zoufalců v Celetné ulici. Jen s tím rozdílem, že pamětníci mají Belmondo Revival Club zapsaný ve dvou lokalitách. Beck hrál až v té druhé, v suterénním sále dnešní krásně zrekonstruované funkcionalistické budovy Elektrických podniků (původní Belmondo sídlilo v žižkovském vnitrobloku, kde je dnes divadlo Venuše ve Švehlovce).
Na Belmondo vzpomíná jeden z jeho tří zakladatelů, Alekos Kufudakis: „Někdy v roce 1991 jsme tři bývalí spolužáci z fildy – já, Marta Boučková a Petr Fejk – hledali, co budeme dělat, a napadlo nás založit klub. Vznikl Spolek posluchačů humanitních fakult Univerzity Karlovy a jali jsme se hledat vhodné místo. Po různých excesech jsem si vzpomněl, že někdy koncem totáče jsem byl na koncertě Trifidů (zábavová kapela dnes vystupující především na Olomoucku; pozn. red.) v divadelní budově ve Švehlových kolejích na Vinohradech. Vyrazím na blind na jednu ze studentských organizací, už si nepamatuju její jméno, kde shodou okolností seděl bývalý spolužák Nováček. Odkýval náš záměr, a dokonce nám nabídl první rok bez hrazení nájmu, aby se klub mohl rozjet. Jenže my byli bez prostředků a zkušeností, jen s čistě euforickým nadšením začátku 90. let. Nakonec Petr Fejk prodal auto a za utržené peníze jsme nakoupili první závoz drinků – přijela plná avia.“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
