Televizní festival v Monaku: Jean Reno brečel, Brandon z Beverly Hills a doktorka Quinnová plánovali
Znuděný David Hasselhoff, plačící Jean Reno, znovunalezený Matthew Fox, Jane Seymourová zachraňující kolegyně bez zavazadla či Jason Priestley, jenž se marně snaží setřást image „Brandona z Beverly Hills“: monacký televizní festival byl letos víc než kdy jindy plný nostalgie, vzpomínek, ale současně i velkých nadějí a plánů.
Skoro každá ze zmíněných ikon přivezla nějaký svůj nový projekt. A každá promluvila o tom, jak je vděčná za profesní lekci z minulosti, ale žít by chtěla budoucností. „Beverly Hills 90210 byla značka, na níž nešlo nebýt hrdý. Svého druhu revoluční projekt, protože první pro lidi pod dvacet a jenom o nich, něco, co si do té doby nikdo netroufl natočit. Jsem mu vděčný, že mě zapsal do historie a roky s ním strávené považuji za nesmírně cenné, ale už pár desítek let jsem jiný člověk, potažmo herec,“ vysvětloval představitel hezouna Walshe Jason Priestley.
„Ne že by mi vadilo, když mi někdo připomene Brandona, ale všichni jsme zestárli, máme jiné cíle, zkrátka minulost by měla zůstat minulostí,“ dodal herec, jenž na festival přijel jako bývalý člen poroty a mnohem raději než o někdejším fenoménu mluvil o tom, co dělá nyní. „Osmnáct měsíců jsem se věnoval dokumentu o hokeji, teď bych měl pro Netflix režírovat epizodu seriálu My Life With the Walter Boys. Vlastně se cítím čím dál lépe za kamerou než před ní. Uvidíme, kam to povede,“ řekl Reflexu.
Jack už není Ztracený
Před kamerou se na čas přestal objevovat i idol fanynek seriálu Ztraceni Matthew Fox. Po posledním dílu hitu z přelomu milénia ještě ztvárnil několik (spíše zapomenutelných) rolí a v roce 2014 jako by se po něm slehla země. Teprve nyní v Monte Carlu ozřejmil, co se s ním celou dobu dělo.
„Získal jsem pocit, že pokud jde o práci, mám splněno. Všechno, co jsem chtěl natočit, jsem natočil a cítil jsem, že teď mě potřebují hlavně doma. Tak jsem si dal pauzu od byznysu a věnoval se věcem, které byly srdeční - rodině, psaní a muzice,“ popsal Fox, jehož prý k návratu přiměla až role v zahajovacím titulu festivalu, seriálu Dennieho Gordona Last Light. „Najednou mě to volalo zpět. Tak jsem naskočil a sám jsem byl zvědavý, jestli to vůbec ještě zvládnu,“ popsal s tím, že zkušenost to nakonec byla fantastická a asi si dopřeje nějakou další.
Rajcovnější než bondgirl
Nejlepší roky svého života - „možná ještě lepší, než ty s Doktorkou Quinnovou“ - zažívá na stará kolena i britská herečka Jane Seymourová. „Najednou mám šťavnaté, nesmírně zábavné a chytré role, o nichž by se mi v mladším věku mohlo jen zdát. V jedenasedmdesáti dělám něco, co si užívám, a ještě mi všichni gratulují, jak jsem díky tomu omládla. Kdo to může říct?“ pochvalovala si na konto detektivní minisérie Harry Wild, kde hraje všetečnou a velmi svobodomyslnou profesorku na odpočinku.
Do kategorie „smysluplných hrdinek“ řadí mimochodem i part zmatené důchodkyně v kritiky opěvovaném australské filmu Ruby’s Choice. „Popravdě v kůži těchto dvou postarších dam si připadám mnohem rajcovnější, než když mě kdysi proměnili v bondgirl,“ směje se hvězda, jež do Monaka přijela s kufrem plným vlastnoručně zdobených hedvábných šátků a těmi pak zásobovala kolegyně postižené chaosem v letecké dopravě.
Reno s dokonalou erekcí
Jednoznačně nejplodnějším hostem festivalu pak byl francouzský miláček Jean Reno. Herec se španělskými kořeny měl v programu tři tituly včetně adaptace francouzského bestselleru Marka Levyho Toutes ces choses qu’on ne s’est pas dites a španělské minisérie A Private affair. V ní má svou androidní verzi, k níž se ovšem odmítá hlásit. „Můj android je perfektní, a to se mi popravdě vůbec nelíbí. Má dokonalou erekci, žádné vrásky a vypadá líp než já. Divíte se, že mi to vadí?“ říká na konto postavy, jež smí cestovat do minulosti a měnit ji.
On by prý svou neměnil, a to dokonce ani tu bolestnou. „Život se má odžít a zanechat jizvy, mazat je mi nedává smysl,“ říká. Sám jich má přitom podle svých slov dost a jednu připustil dokonce přímo na tiskové konferenci v Monaku. „Otec se mnou moc nemluvil a rozhodně se ke mně nechoval nijak něžně. Byl to muž 19. století. Ale současně ze mě udělal toho, kým jsem, a za to mu musím být vděčný,“ svěřil se se slzami v očích a pak poprosil novináře o změnu tématu.
Přítomnost vítězí
Mezinárodní televizní festival proběhl na riviéře už po jedenašedesáté a byť skrze hosty často hleděl spíše do minulosti, program zasvětil těm nejaktuálnějším tématům. Úvodní postapokalyptický thriller Last Light (natáčel se mimochodem u nás) řeší, co se společností paralyzovanou energetickou krizí. Mezi dokumenty vyhrál film o španělském stipendistovi na válečném území (Erasmus in Gaza) a bodoval i britský snímek Putin versus Navalnyj. Absolutním vítězem, a to i u publika, se nicméně stala nadčasová minisérie The Tourist bratří Williamsových, kteří stojí i za cenami ověnčenými Nezvěstnými z roku 2014. V české distribuci bude zatím k vidění jen dokument o Navalném.
