Nekecej a zpívej! Baz Luhrmann má v životopisném filmu Elvis všechny trumfy v ruce, ale neumí je zahrát
Těžko najít línější záminku k vyprávění příběhu, než že se člověku vysype krabice se starými vánočními přáními a on nad nimi začne vzpomínat. Ale přesně tohle udělá starý a nemohoucí plukovník Tom Parker, dlouholetý manažer a impresário Elvise Presleyho. A když chcete vyprávět příběh někoho tak známého, jako je Elvis, máte víceméně dvě možnosti: přijít s novým úhlem pohledu, který se v těch desítkách knih o dotyčné celebritě ještě nevyskytl, nebo předvést pořádný spektákl. Režisér Baz Luhrmann váhavě zvolil druhou možnost: především pastvami pro oči a uši byly i jeho předchozí hudební snímky, postmoderní muzikál Moulin Rouge! (2001) či shakespearovská adaptace Romeo a Julie (1996) aktualizovaná mezi pouliční gangy.
Abychom byli poctiví, Luhrmann se o trochu jiný úhel pohledu pokouší: osud „krále rock’n’rollu“ líčí prostřednictvím vztahu mezi Elvisem a jeho manažerem. Nepřichází však s ničím objevným. Celkem se ví, že plukovník Tom Parker nebyl ani Tom, ani Parker a už vůbec ne plukovník, ale že zato na svém svěřenci parazitoval a manipuloval s ním. Ani čtyři scenáristé, včetně Luhrmanna, pak nepřišli s lepší vyprávěcí konstrukcí než začít téměř od konce, vrátit se na začátek a pak to vzít chronologicky. Jen z hudebních biografií tento dnes už vyšeptalý rámec využily Walk the Line, Ray, Bohemian Rhapsody, Rocketman a řada dalších. Snímek tedy natahuje do dvou a půl hodiny stopáže slovníkové heslo: Elvis Aaron Presley byl americký zpěvák a průkopník rock’n’rollu, který proslul tím, že spojil černošské r&b s bělošskou country, začínal u značky Sun, v počátcích kariéry působil kontroverze, oženil se, měl dceru…
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
