Lino od popelnic: Výtvarník Michal Cihlář, do svých linorytových zátiší aranžuje i erotické pomůcky
Západočeská galerie v Plzni v Masných krámech připomíná výstavou Zátiší s hozenou rukavicí tvorbu Michala Cihláře (61), umělce, jehož jméno je synonymem barevného linorytu – disciplíny, ve které se Cihlář vypracoval během čtyřiceti let tvorby k naprostému mistrovství.
Co si má divák představit pod názvem Zátiší s hozenou rukavicí?
Vystavuji přes dvě stě zátiší a všechna je chápu jako příslovečnou hozenou rukavici, kterou návštěvník galerie buď s radostí zvedne, nebo nechá ležet. Mezi klasická linorytová zátiší jsem vsunul taky různé skici, fotky ze sexshopů, video i vitríny, v nichž jsou autentické předměty sestavené tak, jak je vidíte rozmístěné na grafikách nebo na obálkách mých knih Ostrov a Japonsko v detailech. Přidal jsem i témata, která zdánlivě jako zátiší nevypadají, ale já je tak vnímám.
Například rodinné portréty?
Přirozeně, vždyť když vidíte fotku odpočívajících lidí na pohovce, tak je to jedinečný záznam fyzického zátiší. Někdy takové snímky převádím do lina stejně jako fotky ležících psů a koček. To jsou jasná zátiší! Zátiším ale nemusí být jen obraz, kresba nebo linoryt. Může jím být i stav mysli. Třeba když lepím koláže ze stovek titěrných výstřižků z časopisů, musím se ponořit do naprostého duševního ticha. Zátiší je ve mně.
Linoryty tisknete v malých sériích. Proč?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
