Předplatné
PARADISE V NÁRODNÍM. VÝSTAVA Kolekci barevných velkoformátových fotografií ZDEŇKA SOKOLA můžete vidět ve foyer Nové scény Národního divadla. Zdeněk Sokol, známý v devadesátých letech jako úspěšný reklamní fotograf a člen výtvarné skupiny Bratrstvo, se k profesi vrátil po dlouhé odmlce až před několika lety a intenzívní inspiraci k jeho současné volné tvorbě mu svým uměleckým prostředím přináší právě spolupráce s Národním divadlem. Jeho výstavní kolekce Paradise kurátorovaná Michaelou Kádnerovou je v rámci akce Prague Art Week 2022 k vidění od pátku 9. do čtvrtka 15. září. (ReD)

PARADISE V NÁRODNÍM. VÝSTAVA Kolekci barevných velkoformátových fotografií ZDEŇKA SOKOLA můžete vidět ve foyer Nové scény Národního divadla. Zdeněk Sokol, známý v devadesátých letech jako úspěšný reklamní fotograf a člen výtvarné skupiny Bratrstvo, se k profesi vrátil po dlouhé odmlce až před několika lety a intenzívní inspiraci k jeho současné volné tvorbě mu svým uměleckým prostředím přináší právě spolupráce s Národním divadlem. Jeho výstavní kolekce Paradise kurátorovaná Michaelou Kádnerovou je v rámci akce Prague Art Week 2022 k vidění od pátku 9. do čtvrtka 15. září. (ReD) • Zdroj: Archív

KUPŘEDU, VPŘED! S FUTURISMEM! LITERATURA „Naše srdce v nejmenším necítí únavu! Živilo se totiž ohněm, nenávistí a rychlostí! Udivuje vás to? To jen protože si už nepamatujete, že jste vůbec žili!“ Je začátek roku 1909 a v italských a francouzských periodikách vychází první manifest futurismu básníka Filippa Tommasa Marinettiho. Jeho obsahem je chvála rychlosti, odvahy a vzdoru, triumfu člověka nad přírodou. Lidstvu se futuristické teze podařilo zcela neplánovaně naplnit, zvláště v posledních desetiletích. Každopádně futurismus ovlivnil nejen literaturu, ale i výtvarné umění, film či architekturu. Šestisetstránková bichle Futuristické manifesty. Filippo Tommaso Marinetti a další (přeložili Zora Obstová a Jiří Pelán, vyd. Academia) obsahuje nejen programové texty a literární ukázky, ale i obrazovou přílohu, medailónky aktérů a studii, jejíž součástí jsou české ozvuky futurismu. (JŠ)
SHAXPEARE V PLZNI. FESTIVAL Bizarní, hororovou a kontro­verzní inscenaci Shaxpearova myčka na ulici Kertész, současnou adaptaci Romea a Julie v režii Viktora Bodóa, přiváží v září do Plzně budapešťské Divadlo Istvána Örkénye. Objeví se v ní zmrazená mrtvola, kosti, zvratky, plivance, nahota, vulgarity, zlomené prsty, drogy, míchání jedů, kouř, hlasitá hudba a několik litrů umělé krve. Inscenace se v Maďarsku stala beznadějně vyprodaným hitem a nejlepším titulem roku 2019. To je ale jen jeden příklad za všechny: 30. ročník slaví Mezinárodní festival DIVADLO (14.–21. září v Plzni) osmatřiceti inscenacemi 26 souborů z Finska, Francie, Kanady (vizte rozhovor s Robertem Lepagem na str. 62–63), Litvy, Maďarska, ze Slovenska, Španělska, Švýcarska a z ČR. (VB)
Vtip týdne: Když se Gorby dostal v Sovětském svazu k moci a začal z něj dělat Rusko, nestačili jsme koukat, ale nebylo to nic proti tomu, jak čuměli všichni komunisti, kteří nám tehdy vládli. Bylo to neuvěřitelné. Dokonce jsme uvěřili, že železná opona padne na věčné časy a nikdy jinak, ale zdá se, že jak Michail Gorbačov tuhle oponu roztáhl, tak ji teď Vladimir Putin zatahuje. Přesně to vystihl kreslíř politických komentářů londýnských novin Evening Standard CHRISTIAN ADAMS. (MD)
Báseň týdne: Tento ostrov patří k nejmenším. Chodí nazí a každý den čekají znamení. Mango, kohouti. Občas se vytrácejí za vesnici s dlouhými holemi. Naše lodě zůstaly o den déle, protože muži psali dopisy. Když se někdo dožije padesáti let, zabijí ho, aby se netrápil. Jeden z nejoceňovanějších tuzemských básníků, PETR HRUŠKA (* 1964), oslavil sbírkou Spatřil jsem svou tvář (vyd. Host) výročí pozapomenuté, ale pro lidstvo přelomové události: 8. září 2022 uplynulo přesně 500 let ode dne, kdy do sevillského přístavu vplula jediná zbývající loď z výpravy Portugalce Fernãa de Magalhãese. „Vyplouvala směrem na západ, dorazila z východu – a uzavřela tak Zemi jednou provždy do kruhu,“ napsal v článku na pokračování na webu Revolver Revue. Knížka doprovozená malbami Jakuba Špaňhela je fantastická, oslavná, skrovná a lapidární jako palubní deník ztraceného dobrodruha. Deník popisující běžné věci: obchod, obracení ostrovanů na víru, výměnu zajatců, objevování, pohřbívání. (KK)
PROČ TO NEŘEKLA DŘÍV? OPERA Tak tiše až, intimní komorní opera o síle moci, je zásadním uměleckým příspěvkem do současné diskuse na téma Proč to neřekl(a) dřív. Unikátní koprodukce Městských divadel pražských (tady se tato opera hraje), progresívní pohybové skupiny Spitfire Company (režie Miřenka Čechová a autor námětu Petr Boháč) a špičkového mladého Orchestru Berg (hudbu složil Slavomír Hořínka, libreto napsala Jana Šrámková, diriguje Peter Vrábel) měla světovou premiéru 5. a 6. září v Divadle Komedie a opakovat se bude celkem dvanáctkrát. Spojení živého orchestru, fyzického pohybového jednání a operního zpěvu je dech beroucí. Hlavní roli Ženy, která hledá odvahu promluvit po letech o svém traumatu ze zneužívání na prahu dospívání, hraje v Tak tiše až mezzosopranistka Markéta Cukrová, v jejím dětském já alternují Sarah Alon a Tereza Šlosárková. Muže ztvárnil Martin Dvořák a Koně Martin Talaga, oba tanečníci a choreografové. (VB)
9 Fotogalerie

Mixér

Redakce Reflexu

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Více informací

Doporučujeme

Články z jiných titulů