Předplatné
KONZUMNÍ NOSTALGIE ANTONÍNA STŘÍŽKA. VÝTVARNÉ UMĚNÍ Civilizační zkratka definuje tvorbu ANTONÍNA STŘÍŽKA (* 1959) už od jeho studií na AVU, která ukončil v roce 1988. Tehdy se říkalo, že maluje nejlepší boty na světě. Milujeme jeho zátiší – kabelky, klobouky, sklenice, židle, koupelny a městské momentky tu s tramvají nebo trolejí, tu s letadlem. Střížek často tvoří podle fotografií, buď vlastních, nebo těch, které někde objeví. Na výstavě Krajiny, květiny, zátiší, město v pražské Galerii Václava Špály (do 16. října) autor nepředstavuje pouze své současné práce, nicméně nejvíce zaujmou právě jeho letošní obrazy, vzniklé s nádechem konzumní nostalgie mizející s časem – vizte bakelitový mixér nebo právě otevřené balení čerstvých vajec. (MG)

KONZUMNÍ NOSTALGIE ANTONÍNA STŘÍŽKA. VÝTVARNÉ UMĚNÍ Civilizační zkratka definuje tvorbu ANTONÍNA STŘÍŽKA (* 1959) už od jeho studií na AVU, která ukončil v roce 1988. Tehdy se říkalo, že maluje nejlepší boty na světě. Milujeme jeho zátiší – kabelky, klobouky, sklenice, židle, koupelny a městské momentky tu s tramvají nebo trolejí, tu s letadlem. Střížek často tvoří podle fotografií, buď vlastních, nebo těch, které někde objeví. Na výstavě Krajiny, květiny, zátiší, město v pražské Galerii Václava Špály (do 16. října) autor nepředstavuje pouze své současné práce, nicméně nejvíce zaujmou právě jeho letošní obrazy, vzniklé s nádechem konzumní nostalgie mizející s časem – vizte bakelitový mixér nebo právě otevřené balení čerstvých vajec. (MG) • Zdroj: Archív

DRSNÉ DOSPÍVÁNÍ PO ISLANDSKU. FILM Krásné bytosti? Hrdiny příběhu z islandské periférie jsou spíš pěkní sígři, kteří se po svém vyrovnávají s chybějícím rodinným zázemím. Parta problematických teenagerů, ve které dominují násilnický Konni a inteligentní Addi, mezi sebe vezme outsidra Balliho, oběť školní šikany. Kluci objevují hodnotu lásky a věrnosti, ale také padají do sestupné spirály agrese a násilí… Autentické sociální drama s prvky magického realismu natočil islandský režisér GUÐMUNDUR ARNAR GUÐMUNDSSON ve spolupráci s českou produkční společností Negativ. Krásné bytosti zaujaly na festivalech v Berlíně i Karlových Varech a neměly by vám teď uniknout v kinech. Jediná kontraindikace – pokud jste přecitlivělí rodiče a děsí vás představy, do čeho se můžou vaše děti namočit. (VR)
DAVID BOWIE, CHAMELEÓN ZDALEKA. NE JEN HUDEBNÍ FILM Moonage Daydream, který právě běží v kinech, není jen filmový dokument: přináší inspirativní zprávu o tom, jak vylézt ze skořápky, nebát se, tvořit, překonat svá i cizí očekávání, dokázat korigovat vlastní názory a… asi si v tom každý něco najde. Inspirace. Nádhera. David Bowie byl o tolik víc než jen muzikant. (JK)
Báseň týdne: 2 Zprvu pouze stín na rentgenovém snímku Pouze velký stín Loučení se synkem, chování a polibky, než je převezen do Motola, kde se ze stínu vyklube nestvůrný mozkový nádor I takto ztrácíme své děti únosce se může skrývat přímo v nich MIROSLAVA PECHA (* 1986) znají především čtenáři prózy. Třeba díky generačnímu románu Cobainovi žáci či mnoha hororovým příběhům z nedávných let. Nyní se autor z jižních Čech představuje i jako básník. Ve třech částech sbírky Marabu (vyd. Petr Štengl) se vyrovnává se smrtí syna a bratra a nakonec s rázovitou osobností svého dědy. Pechova poezie možná neoslní vytříbeností jazyka či formální precizností, ale o to autorovi patrně ani nešlo. V knize je důležitá spíš bezprostřednost a otevřenost, která může ve čtenářích rozvířit sice nepříjemné, ale intenzívní emoce. (KE)
Vtip týdne: Od známé věty „Osobo, neviděla jste tudy jít dvě děti?“ se odrazil polský výtvarný umělec JANEK KOZA, trochu proměnil gard tazatele a upřesnil, že děti si tu hrály na schovku. No a kdo ví, jak vypadají naše lesy (jé! to je ten brouček, jak pravil minulý předseda vlády), jistě chápe, že dřevorubci musejí následky kůrovcové kalamity likvidovat rychle. A když se kácí les, lítají třísky! (MD)
MAMMA MIA, BIOGRAF LÁSKA! MUZIKÁL Biograf láska, jemně feministická komedie s osvěžující lesbickou linkou podle hitů Hany Zagorové (světová premiéra 16. září v pražském Divadle Kalich), roztancoval v hledišti i muže. Autorka lehounkého a zábavného scénáře Uljana Donátová v něm představuje tři kamarádky a jejich více či méně nedokonalé partnery. Kongeniálně s jejím příběhem pak režisér a scénograf Jan Kříž nenechává inscenaci nikdy sklouznout do přeslazenosti. Zpěvačka by měla z moderně pojatého, vtipného muzikálu, který ctí principy žánru, radost: Marie Křížová, Elis Ochmanová a Michaela Tomešová (na generálce v rolích Evy, Jany a Alči) daly do výkonu svá maxima stejně jako ostatní účinkující včetně dětí. Nedivme se, že už teď má Kalich vyprodáno na půl sezóny dopředu. Nejoblíbenější scéna: ta s kreditní kartou. Spoiler: dojde i na Maluj zase obrázky! (VB)
7 Fotogalerie

Mixér

Redakce Reflexu

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Více informací

Doporučujeme

Články z jiných titulů