Předplatné
JSME V JINÝCH VESMÍRECH ŠŤASTNĚJŠÍ? VÝTVARNÉ UMĚNÍ Britský malíř JUSTIN MORTIMER (* 1970) je českému publiku znám ze skupinových výstav v pražském Rudolfinu a ve Wortnerově domě v Českých Budějovicích. Původně portrétista, který v roce 1991 vyhrál National Gallery Portrait Award a věnoval se například královně Alžbětě II. či Davidu Bowiemu, se během let posunul k divné či, chcete--li, fragmentární figuraci. Na jeho obrazech se většinou objevují části mužských i ženských těl – někdy končetiny, někdy tváře vzdálené v jakémsi polosvětě. Mortimerovy práce vystavuje do 12. října pražská DSC Gallery. Hostující, v Londýně žijící kurátorka Jane Nealová, s níž DSC periodicky spolupracuje, k autorovým zvláštním světům říká: „Justin se už dlouhou dobu zajímá o témata typu multiversum, kvantová fyzika či možné portály mezi světy a o to, jestli opravdu v paralelních vesmírech existují verze nás samých, nezatížených našimi přítomnými problémy.“ (MG)

JSME V JINÝCH VESMÍRECH ŠŤASTNĚJŠÍ? VÝTVARNÉ UMĚNÍ Britský malíř JUSTIN MORTIMER (* 1970) je českému publiku znám ze skupinových výstav v pražském Rudolfinu a ve Wortnerově domě v Českých Budějovicích. Původně portrétista, který v roce 1991 vyhrál National Gallery Portrait Award a věnoval se například královně Alžbětě II. či Davidu Bowiemu, se během let posunul k divné či, chcete--li, fragmentární figuraci. Na jeho obrazech se většinou objevují části mužských i ženských těl – někdy končetiny, někdy tváře vzdálené v jakémsi polosvětě. Mortimerovy práce vystavuje do 12. října pražská DSC Gallery. Hostující, v Londýně žijící kurátorka Jane Nealová, s níž DSC periodicky spolupracuje, k autorovým zvláštním světům říká: „Justin se už dlouhou dobu zajímá o témata typu multiversum, kvantová fyzika či možné portály mezi světy a o to, jestli opravdu v paralelních vesmírech existují verze nás samých, nezatížených našimi přítomnými problémy.“ (MG) • Zdroj: Archív

BELETRION NA KAŽDOU ZASTÁVKU. LITERATURA Beletrion je dle mého názoru výtečný nový projekt pražské Městské knihovny a katedry informačních studií a knihovnictví brněnské Masarykovy univerzity jak dělaný pro rychlou a těkavou dobu toužící zároveň po kulturním občerstvení a rozptýlení. Máte-li depku ze sociálních sítí a příliš malou kabelku na knihu, a přesto si při popojíždění v MHD nebo v čekárně na cokoli chcete dopřát poučení a rozkoš z písmenek, vyberte si úryvek hodnotné, věkem prověřené i zcela nové beletrie na webu beletrion.cz. Zvolte si tu žánr, dobu, po niž máte čas číst, a zaklikněte, zda máte chuť na prózu, nebo poezii. Šikovný robot vám vybere ukázku z příslušného literárního díla, a pokud vám zachutná, lze si přidat klidně celou knihu. Třeba povídku z Ostrovů Dory Kaprálové, klasiky od Fuchse či Fitzgeralda a dalších tři sta děl, zdarma a pohodlně z mobilu. (KK)
SMÍCHOVSKÝ ERPET ZASE ŽIJE. FESTIVAL Pražská přehlídka současného umění 4 + 4 dny v pohybu poběží od 5. do 16. října. Hlavním místem festivalového dění je Sportovní centrum Erpet na Smíchově, akce se však rozprostraní také do Divadla Archa nebo do jízdárny Savarinu. Téma letošní události je „být někdo jiný, někde jinde, někdy jindy“, což je vskutku výzva. Zkoumat ho bude jak tradiční site specific výstava v Erpetu, tak program zaplněný tancem, divadlem, hudbou, performancemi či filmem, a to tuzemské i zahraniční provenience, ale také třeba konferencemi – o strachu, dospělosti nebo o hlavním festivalovém tématu. Kanadský tanečník a choreograf Frédérick Gravel například uvede svůj Strach a hamižnost a do Prahy se vrací také italský soubor Motus, tentokrát s performancí Vše hoří. (JB)
KRYM, KŘIŽOVATKA KULTUR. LITERATURA Slovanský ústav Akademie věd ČR vydal nanejvýš aktuální knihu Poloostrov Krym: od křižovatky kultur k ruské kolonii, kterou připravili RADOMÍR VLČEK a HELENA ULBRECHTOVÁ. Od sovětské anexe tohoto poloostrova v roce 2014 se někdejší bájná Taurida ocitla ve středu zájmu světové veřejnosti, jenž znovu vzrostl poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po únorovém ruském vpádu na Ukrajinu prohlašuje jeho znovuzískání za svůj cíl. Na Krymu s převážně ruskojazyčným obyvatelstvem, jež se léta nestavělo příznivě k ukrajinské vládě, se v minulosti prolínaly zájmy mnoha mocností, čemuž odpovídal jeho osud. Autoři nepouštějí ze zřetele ani úlohu poloostrova v ruské literatuře. Velmi zajímavé a poučné čtení! (ŠAJ)
Báseň týdne: - - - Plíce ztěžkly řečí kamenů V nemluvnici hledám Pravidla skřeků Po půlnoci hladím krtka proti srsti Brousím rýč kopu hrob Přešívám hlínu Sedmi spánkům Kolébanku Budu snít Až zhrubne nit Odkazů  ZUZANA PAVLOVÁ (* 1978) se poměrně dlouho odhodlávala, než se rozhodla své básně publikovat. ­Debutovala teprve před třemi lety sbírkou Oriola a nyní jí v nakladatelství Pulchra vychází Kraj noci. V básních nemusíme rozumět každému slovu, důležité je, aby jimi aspoň čas od času probleskla poezie. Až dneska v noci půjdu spát, budu si před usnutím představovat, jak se přešívá hlína. Jak asi? (MŠ)
Vtip týdne: Stane se, že není s kým si popovídat. Hlavně takhle na podzim (ozval se brzy, že?) někdy mohou přijít chmury a člověk se cítí sám. Když nemáte psa, kočku nebo jiné domácí zvíře, zbývá telefon… No, a když to nikdo nebere, je tu stále ještě záznamník! Kanadský kolega STOKOE sice nakreslil přístroj staršího typu (dětem vysvětlete), ale i tak konverzace může být aktuální. „Máte jeden vzkaz sám od sebe, starý, osamělý muži.“ Tak co, pokecáme? (MD)
9 Fotogalerie

Mixér

Redakce Reflexu

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Více informací

Doporučujeme

Články z jiných titulů