Předplatné
NEJEN HRŮZYPLNÝ HOFFMANN. VÝSTAVA Výstava v pražském Goethe-Institutu nese název E. T. A. Hoffmann aneb Génius hrůzy. Podle mě tento geniální spisovatel (a méně známý hudebník), jehož dílem se inspirovali E. A. Poe i tucty dalších autorů, ale není zdaleka jen hrůzyplný – ostatně podle jeho Louskáčka se dodnes tančí celkem nehrůzně. Hoffmann, to je fantazie, kreativita, hravost, genialita, vzlety i satira, spojování nejvyššího s nejnižším. Podle mě je to nejúžasnější spisovatel historie a vy byste na tu výstavu měli juknout! Jede až do ledna stejně jako doprovodný program s filmy. (JK)

NEJEN HRŮZYPLNÝ HOFFMANN. VÝSTAVA Výstava v pražském Goethe-Institutu nese název E. T. A. Hoffmann aneb Génius hrůzy. Podle mě tento geniální spisovatel (a méně známý hudebník), jehož dílem se inspirovali E. A. Poe i tucty dalších autorů, ale není zdaleka jen hrůzyplný – ostatně podle jeho Louskáčka se dodnes tančí celkem nehrůzně. Hoffmann, to je fantazie, kreativita, hravost, genialita, vzlety i satira, spojování nejvyššího s nejnižším. Podle mě je to nejúžasnější spisovatel historie a vy byste na tu výstavu měli juknout! Jede až do ledna stejně jako doprovodný program s filmy. (JK) • Zdroj: Archív

KDYŽ SWANS NEPŘILETÍ SPOLU… HUDBA Legendární newyorští Swans v podobě, v jaké se proslavili, nyní už neexistují. Návrat je možný, ale není na pořadu dne. V nadcházejících týdnech ale uvidíme dva jejich pilíře hrát u nás s jinými projekty. Zpěvačka JARBOE a spolu s ní slavný nizozemský loutnista JOZEF VAN WISSEM vystoupí 24. listopadu v rožnovské Vrátnici a o den později tohle neobvyklé duo spatří pražské hlavní nádraží. Jak to bude vypadat, nikdo neví. O překvapení možná nebude nouze ani na vystoupení zakladatele Swans, MICHAELA GIRY. Ten Prahu navštíví 3. prosince. V Divadle Archa s ním bude další exčlen Swans, hráč na steel kytaru KRISTOF HAHN, přičemž každý zahraje zvlášť. Co se asi semele? (JK)
PRAHA SPIRITISTICKÁ. literatura Po skoupé první polovině roku se na českém literárním poli v posledních týdnech objevilo hned několik pozoruhodných debutů. Jedním z nich je prvotina historičky umění, kurátorky a galeristky JOLANTY TROJAK (* 1977) Svatava (vyd. Host). Příběh třísetpadesátistránkové knihy, jejímiž protagonisty jsou pražští okultisté a novopacké médium jménem Svatava, je zasazen do začátku dvacátého století a točí se kolem spiritismu. Důležitou roli hrají v románu rovněž jóga, umění, zaprodání duchovních sil či příchod mesiáše. Autorka při psaní vycházela z pečlivých rešerší, což se někdy projevuje trochu neblaze: především zpočátku působí román jako beletrizovaná příručka. Mírná pachuť se však postupem času rozplyne v živelném vyprávění, humoru i neotřelém tématu. (KE)
Vtip týdne: Vejce jsou momentálně téma, které mě ne a ne opustit. Nejen lidé, ale i slepice totiž mají své představy. A zatímco my chceme, aby vejce byla levná, nebo aby alespoň nebyla drahá, slepice chtějí snášet, když zrovna ne zlatá vajíčka, tak třeba nějaká s překvapením, jak to vidí kreslíř SLÁVA ŠILOV. No, já si udělám poslední volské oko a pak o vejcích nechci nejmíň měsíc slyšet. (MD)
Báseň týdne: Jsem Jsem unavený chlap, pomalý jako slon. Jsem zakouřený pub, kde kašlou na bonton. Jsem tlustokožný hroch a olysalý výr a zasypaný loch a pátý mušketýr. Jsem vyškrtnutý spoj zrušených starých drah a kulka pro náboj, v němž dávno není prach. Tak přijde k člověku to, čím si smí být jist, jako když na řeku na podzim spadne list. Ani ve své jedenácté sbírce O jablko lehčí ráj (spolu s gloskami cyklu #Ranní ji vydalo Druhé město) si PETR KUKAL (* 1970) neodpustil pohledy pod ženská trička. Ale dokáže tuto skutečnost sám ironizovat a vztáhnout k situaci stárnoucího muže tak pochopitelně, že na to čtenáři a čtenářky rádi přistoupí a hledají v prostých verších s půvabnými metaforami a ostrými pointami průsečíky se svým vlastním osudem. Kukalova poezie nejen pro chvíle „po pátém pivu“, nejen pro „svět (…), co se náhle smrsknul do Globusu“, je ohlédnutím i za naším věkem nevinnosti. (KK)
NÁVRAT MINISALONU 1984 DO NOVÉ SÍNĚ. VÝSTAVA Výtvarník JOSKA SKALNÍK v „orwellovském roce“ rozeslal 244 československým umělcům, zpravidla představitelům tzv. paralelní kultury, krabičky o velikosti 15 × 15 × 5 cm, aby je pojednali dle svého nejlepšího vědomí. Veřejné premiéry se projekt Minisalon 1984 dočkal až po revoluci v roce 1992 v Nové síni, kam se nyní přesně po třiceti letech vrací. Mezi autory jsou z velké části stálice českého výtvarného prostředí, ať již klasici s uzavřeným obdobím tvorby, jako byli Libor Fára, Adriena Šimotová, či Václav Boštík, nebo tehdy nejmladší generace, kterou zde zastupují například Vladimír Kokolia a Margita Titlová-Ylovsky. Výstava v pražské galerii Nová síň se koná od 16. listopadu do 3. prosince. (MG)
7 Fotogalerie

Mixér

Redakce Reflexu

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Více informací

Doporučujeme

Články z jiných titulů