Nedočetli jste Annu Kareninovou? Nebuďte smutní. To většina lidí. Je na to důkaz

Nedočetli jste Annu Kareninovou? Nebuďte smutní. To většina lidí. Je na to důkaz Zdroj: iStock

Nedočetli jste Annu Kareninovou? Nebuďte smutní. To většina lidí. Je na to důkaz
Nedočetli jste Annu Kareninovou? Nebuďte smutní. To většina lidí. Je na to důkaz
Nedočetli jste Annu Kareninovou? Nebuďte smutní. To většina lidí. Je na to důkaz
3 Fotogalerie

Nedočetli jste Annu Kareninovou? Nebuďte smutní. To většina lidí. Je na to důkaz

Jiří Holubec

Před sto padesáti lety spatřila světlo světa Anna Kareninová. Kniha, kterou bibliofilové prohlašují za nejlepší román v historii a učitelé literatury ji doporučují číst každých pět let jako návod na život. Skoro by se vám chtělo věřit, že těch 364 000 slov na osmi stech stránkách přečetl celý svět kromě vás. Nebojte. Nepřečetl.

Možná vás někdy během skrolování na Instagramu chytá pocit méněcennosti. Myslíte si, že marníte život, zatímco zbytek světa čte jako o závod. Klidně se ho zbavte. Lidé totiž o svých čtenářských výkonech bohapustě lžou a existuje na to dokonce objektivní důkaz. Přišel na něj matematik Jordan Ellenberg, když se na portálu Amazonu probíral nejčastěji označovanými pasážemi v elektronických knihách. Čtečka Kindle má totiž funkci, která umožňuje čtenářům online sdílet oblíbené pasáže. Když Ellenberg zkoumal, ze kterých stránek citáty pochází, zjistil, že u některých knih je vybírali čtenáři z celého obsahu, ale u jiných jsou citace výhradně z úvodních kapitol. Logicky z toho vyvodil, že knihy z druhé skupiny jsou pravděpodobně ty, které do konce nikdo nedočetl. 

Jelikož je pan Ellenberg matematik a má rád věci seřazené do rovnic, vymyslel takzvaný Hawkingův index dočitatelnosti knih. Získáte ho tak, že zprůměrujete čísla stránek, ze kterých pochází pět nejoblíbenějších citací a výsledek vydělíte celkovým počtem stránek. Index byl pojmenován „Hawkingův“ na počest knihy Stručná historie času od Stephena Hawkinga. Tu podle Ellenbergovy matematiky dokončilo pouze 6,6 % čtenářů. Ještě hůře dopadl Odysseus od Jamese Joyce – dočetlo ho pouze 2,9 % čtenářů. Nebo memoáry Hillary Clinton. Ty údajně přečetly celé pouze 2,04 % čtenářů. Slavně ale nedopadly ani takové bestsellery jako Padesát odstínů šedi, které dorazila do konce jen asi třetina sexuchtivých mamísků.

Ještě jeden test

Jestli si pořád myslíte, že na tom se čtením nejste moc slavně, tak by vás mohla uklidnit analýza agentury Jellybooks. Ta totiž čtenářské schopnosti lidstva maluje ještě černějšími odstíny. Jellybooks je společnost, kterou si najímají vydavatelé, aby si prověřili atraktivitu svých knih. Testovaný román dostanou dobrovolníci zdarma v elektronické podobě a na oplátku poskytují výzkumníkům data o tom, co a kolik z ní přečtou. Podle celkových statistik existuje pouze 5 % knih, které dočetlo do konce více než 75 % čtenářů. Jsou mezi nimi největší bestsellery typu Harry Potter. Za důkaz, že je kniha velmi dobrá, považují vydavatelé výsledek, kdy knihu dokončí více než polovina testovatelů. 

Jestli se tedy u Anny Kareninové zaseknete na nekonečných popisech ruského venkova a po pár dnech urputného odhodlání ji uložíte zpátky do knihovny, tak si z toho nic nedělejte. Většina z intelektuálních bloggerů, co se rozplývají, že „poprvé jsem Annu četla v šestnácti letech a změnila mi život“, ji pravděpodobně nedočetla také. 

Slavné knihy jednou větou

Pokud byste si přesto chtěli rozšířit intelektuální obzory, připravili jsme pro vás přehled zásadních děl světové literatury zhuštěných do jedné věty:

Lev Nikolajevič Tolstoj: Anna Kareninová

Dáma v nejlepších letech se zamiluje do mladého vojáka, a když ho odvelí, skočí pod vlak. 

Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Zločin a trest

Nuzný student zabije lichvářku a na naléhání pobožné prostitutky se k tomu přizná.

William Shakespeare: Hamlet 

Depresivní dánský princ se radí s duchem svého otce, jak zabít strýčka, který se oženil s jeho matkou.

William Shakespeare: Romeo a Julie

Šestidenní vztah mezi sedmnáctiletým klukem a třináctiletou holkou skončí pětinásobnou smrtí. 

Jane Austen: Pýcha a předsudek 

Elizabeth trpí předsudky k pyšnému Darcymu, ale nakonec si ho vezme za muže. 

James Joyce: Portrét umělce v jinošských letech

Irský klučina chce být knězem, přijde o panictví a rozhodne se být radši spisovatelem. 

Francis Scott Fitzgerald: Velký Gatsby

Študák chodí na večírky k podivínovi, který má tolik peněz, až z toho chytil deprese. 

J. D. Salinger: Kdo chytá v žitě

Ufňukaného puberťáka vyhodí ze školy, jede na výlet do New Yorku a fňuká ještě víc.  

Herman Melville: Bílá velryba

Kapitán Achab honí s partou velrybářů po mořích kytovce, který mu ukousnul nohu. 

Johan Wolfgang Goethe: Utrpení mladého Werthera

Werther trpí, protože Charlotta je už zadaná. 

Franz Kafka: Proces

Pan K neví, co neudělal. 

Jack Kerouack:  Dharmoví tuláci

Povídání o lidech, co se ještě nevrátili z tripu.  

Ernest Hemingway: Fiesta

Parta ožralých intelektuálů se toulá Evropou a kouká na býčí zápasy. 

Vladimir Nabokov: Lolita

Po literátovi jede panička, ale on by radši její dvanáctiletou dcerku. 

Milan Kundera: Nesnesitelná lehkost bytí

Dva páry zjišťují, že hledat smysl života je nesmysl. 

Viktor Hugo: Bídníci

Bývalý trestanec bojuje za dobro a skončí to zle. 

Emily Bronteová: Na větrné hůrce

Bohatá dívka miluje chudého mládence, ale vdá se za bohatého mládence a chudý mládenec je smutný.

Stephen Hawking: Stručná historie času

Vesmír začal velkým třeskem, dál je jeho příběh relativní.