Usledovat divadelní festivaly je nadlidský úkol i pro superženu s robotickými schopnostmi
Mezinárodní festival nového cirkusu Cirkopolis, přehlídka nového divadla Malá inventura, festival nezávislého umění Bazaar – akcí věnujících se divadlu dokonce i v jeho nemainstreamových podobách rozhodně není málo. Divácký maratón neusnadňují ani témata jako například omezení, ani sedačky nejrůznějších stupňů (ne)pohodlnosti.
Tento rok jsem se rozhodla pro speciální disciplínu. Chci ve větší míře osobně usledovat taneční, divadelní a novocirkusové festivaly. Alespoň v Česku. Je to nadlidský úkol i pro superženu s robotickými schopnostmi, kterou samozřejmě nejsem. Stačí si představit hodiny a večery trávené vsedě v hledištích. Jednou sestavím žebříček jejich (ne)pohodlnosti. Přesně vím, do jakého místa zad se mi zaryje židle, kde se na lavici neopřu pro změnu vůbec. Zlaté sametové sedačky v budovách z předminulého století!
Svůj maratón jsem odstartovala na Mezinárodním festivalu nového cirkusu Cirkopolis. Hostovala na něm Elena Zanzu s inscenací EZ. Pro svůj výzkum si zvolila téma omezení. Svazování, manipulace a zádrž dechu jsou uměleckými prostředky, s nimiž vstupuje před publikum a vyzývá ho ke spolupráci. Chtěli byste mít míru bolesti, kterou umělkyně na scéně prožije, ve svých rukou? Připomíná to psychologický experiment, který se dotýká i pozice diváka. Je v pohodě dívat se na utrpení, a dokonce na něm participovat? Pohodlně mi v hledišti nebylo.
I na Malé inventuře, přehlídce nového divadla, které není snadné zaškatulkovat do přihrádek činohra – tanec – výtvarné umění, mě zaujalo nejvíc téma omezení. Inscenace Power.point Fedira Kise a Zuzany Šklíbové jde v redukci divadelních prostředků tak daleko, že vůbec nepracuje s herci. Veškerou divadelní iluzi obstarává powerpointová prezentace. Přitom to bezvadně funguje a byl to jeden z mála divadelních postupů, který mi přišel na rozsáhlém festivalu z toho, co jsem viděla, opravdu inovativní.
Březnový festival nezávislého umění Bazaar, další součást mé divácké disciplíny, si letos vybral téma péče, která v sobě také nese potřebu určitého sebeomezení. Jak ví asi každý, kdo někdy o někoho či něco pečoval. I kdyby to byly jen pokojové rostliny, které mi zrovna schnou na parapetu.
