Never more pražskému Mánesu, který místo umění vystavuje frašku
Mistři šméčka! Tak si může říkat vedení pražské výstavní síně Mánes, která na dávné ideály svých zakladatelů, Spolku výtvarných umělců, valně rezignuje. Projekt Mistři renesance je toho smutným svědectvím. A tím jsou i koloběžky v ulicích hlavního města a čtvrtý díl série John Wick: v prvním případě svědectvím o bezohlednosti, ve druhém o megalomanii.
Klára Čikarová: Prostory pražského Mánesu se opět staly dějištěm nestydatého znásilnění umění. Po výstavě reprodukcí Banksyho, o níž autor neměl ani tušení, přichází projekt MISTŘI RENESANCE, který návštěvníkům slibuje vidět pohromadě „certifikované kopie“ čtyřicítky děl renesančních mistrů. Jde o nekvalitní reprodukce fotografií Mony Lisy, Poslední večeře nebo Zrození Venuše. Autorem projektu je rakouský scénograf Manfred Waba a vše vskutku působí jen jako divadelní kulisy. Kulisy ze hry, v níž jde jen o to, prodat co nejvíce vstupenek a upomínkových předmětů.
Jana Bohutínská: Přes všechny sofistikované umělecké počiny s tématem celoplanetární odpovědnosti a péče jako bychom trochu zapomněli, že kultura vyrůstá z naší drobné lidské každodennosti. Hodně na to myslím, když chodím pěšky Prahou. Začala jsem si fotit zelené koloběžky, bez zájmu pohozené na chodnících a bizarních místech. Obrázky mají atmosféru zmaru a srdce „mého“ města dál tepe v rytmu využij a zahoď.
Vojtěch Rynda: Jak je to dlouhé, tak je to hloupé. Akční série John Wick začala jako půvabná legrácka, v níž se nemluvný drsňák s citlivým srdcem a tváří Keanu Reevese mstí ruské mafii za to, že mu zabila štěně. Ale s úspěchem rostou i ambice tvůrců a čtvrtý John Wick je téměř tříhodinovým (!) videoklipem, ve kterém jsou nepřátelé koseni po stovkách na pozadí světových velkoměst a kde neplatí vůbec žádná pravidla: fyzikální, logická, vypravěčská… Pusťte si radši spořič obrazovky.
