Utrpení ve všech směrech. Nový román Aleny Mornštajnové Les v domě se opírá o vratkou nohu
Je nejúspěšnější. Je nejoblíbenější. Nabízí čtenářům přesně to, co chtějí a co očekávají. A to v pravidelném rytmu. Co dva roky, to kniha. Řeč je o devětapadesátileté Aleně Mornštajnové, největší hvězdě zdejší literární scény, jejíž knihy překračují bestsellerové hranice, jako by se jednalo o klacíky položené přes cestu, nikoli o bariéry, k nimž naprostá většina tuzemských prozaiků jen bezmocně vzhlíží. A protože tato autorka vydala předposlední knihu v roce 2021, před několika týdny přibyla do její bibliografie další položka.
Románem Les v domě (vyd. Host) bývalá překladatelka harlekýnek zdánlivě riskuje. Zatímco v předchozích knihách se opírala o (obvykle dost papundeklové) historické kulisy z dob nacismu či komunismu, příběh novinky se začíná odvíjet v devadesátých letech. Na první pohled se tedy zdá, že si Mornštajnová v novince podrazila jednu – velice důležitou – nohu svého úspěchu. Nebyla by to však ona, aby do příběhu nezarazila nějaký jiný pilíř, díky němuž se budou čtenářské reakce na její knihu hemžit vyjádřeními jako „tak tohle jsem nečekal/a“, „z toho bolí srdce“ či „úplný skvost“.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
