Neomanýrista nové roztěkané doby Lubomír Typlt je ve Ville Pellé v nejlepší formě
Expresívně řvoucí děti. Chlapecké rituály jako rozlučkový mejdan se školní docházkou. Nebo divoké dívky vznášející se kdesi ve snovém světě. Malíř Lubomír Typlt na výstavě v bubenečské Ville Pellé podává zprávu o své špičkové současné tvorbě – i o tom, že se neodcizil svým kořenům v hiphopové a streetartové scéně.
Levitace, právě probíhající výstava prací Lubomíra Typlta z posledních let, nepřekvapuje. Naopak. Ve třech patrech bubenečské Villy Pellé předává zprávu o umělecké formě jednoho z nejvýraznějších a také komerčně nejúspěšnějších českých malířů střední generace. Umělce narozeného v roce 1975, který měl možnost učinit správná rozhodnutí ve správný čas. Na AVU studoval u Jiřího Šalamouna, na brněnské FaVU u Jiřího Načeradského a na proslulé Kunstakademii v Düsseldorfu u Markuse Lüpertze nebo A. R. Pencka.
Je skvělé, že i z atmosféry Typltových nejnovějších obrazů stále zaznívají nervózní beaty skupiny WWW Neurobeat, kterou začátkem devadesátek spoluzakládal a jejímž textařem i nadále zůstává. Vzdáleně tak dávají vzpomenout na jeho krátkou, leč stylotvornou streetartovou éru. Ostatně právě k němu či k Lele Geislerové se odkazují o pár let mladší kolegové dnes slavných nicků Point, Masker, Pasta nebo Bior.
Typlt 2023 zůstává neomanýristou nové, roztěkané doby. Nejsilněji působí jeho expresívně řvoucí děti, které jako by si ve svém nevědomí začaly uvědomovat, že je čeká něco, pro co se svobodně ani nemohly rozhodnout. Klasické jsou Typltovy chlapecké rituály odehrávající se snad ve věku, kdy se hoši loučí se skautem. Řeší graffiti, magii, nebo vzpomínají na rozlučkový mejdan se školní docházkou? Jméno výstavě dala série Levitantky – divoké dívky vznášející se kdesi ve snovém světě, které se někdy rozběhnou s nafukovacími balónky. To nebude hra na vybíjenou, to jsou manévry mládí.
Lubomír Typlt přidal na výraznější barevnosti a pořád baví. Kurátor výstavy Karel Srp o něm mluví jako o výsostném koloristovi v tom nejlepším slova smyslu. Typlt si nehraje jen s emocí lidských výrazů, ale ve svých objektech zároveň vkládá nový obsah i do tak nudno-prostých předmětů, jako jsou kýbly nebo roztažené deštníky. Typlt se moc nemění, Typlt ve Ville Pellé je v nejlepší formě.
