Never more hudebníkovi Rogeru Watersovi. Zase. Tentokrát za povídání o kačeru Donaldovi
Druhdy geniální skladatel muzikant Roger Waters není v rubrice Never more poprvé. Kontroverzních výroků a činů v souvislosti se světovou politickou situací se dopouští průběžně, teď nás ale rozmrzel prozaičtěji: místo koncertu předčítal fanouškům ze svých pamětí. Rapper Kevin Gates „koncertoval“ jinak a odnesla to fanynka. A v Polsku pořád dupou po lidských právech.
Vojtěch Rynda: Muzikant a zakládající, později někdejší člen dnes už neexistující skupiny Pink Floyd Roger Waters provádí různé vylomeniny: vystupuje v Berlíně v parafrázi nacistické uniformy, mává na pódiu palestinskou vlajkou, nahrál teď slavné album Pink Floyd The Dark Side of the Moon padesát let od vydání znovu celé sám… Právě tuhle svoji verzi měl 8. října představit živě fanouškům v londýnském Palladiu, k tomu jim ale desítky minut předčítal ze svých, zatím nevydaných pamětí, například o svém domácím mazlíčkovi, kačeru vtipně pojmenovaném Donald. Škoda že nepřihodil i některé ze svých oblíbených antisemitských vtipů.
Kateřina Kadlecová: Co bych udělala, kdyby si mě jako skalní fanynku pozval americký rapper Kevin Gates na pódium, posadil si mě uprostřed rozbouřeného davu na židličku, řekl mi, ať otevřu pusu, a pak mi do ní flusl? Řešila bych to žalobou, nebo sebeobranným kopancem do rozkroku? Chudák těhotná holka z publika, které si to ono prase dovolilo udělat, promeškala druhou možnost, snad zvolí tu první (ani k tomu nepotřebuje vědět, že Gatesův táta umřel na AIDS a on sám profetoval mládí, takže ten flusanec nemusel být úplně košer).
Veronika Bednářová: Na vynikající mezinárodní konferenci Ženy ve válce, kterou v Praze pořádala Knihovna Václava Havla, mluvila také letošní finalistka Ceny Václava Havla za lidská práva Justyna Wydrzyńska, polská právnička, dula a aktivistka za práva žen. Za „napomáhání při pokusu o provedení farmakologické interrupce“ jí v Polsku hrozí až tři roky ve vězení; za to, že jednoduše poskytla kamarádce v nouzi antikoncepční pilulku. Slyšet Justynin příběh na vlastní uši a vidět tuto energickou a usměvavou matku tří dětí na vlastní oči bylo strašné. Taky jste si mysleli, že něco podobného přece není v Evropské unii možné?
