Devět queer filmů, které musíte letos vidět. Filmový festival Mezipatra láká na nevěru i erotické napětí
24. ročník queer filmového festivalu Mezipatra se letos ocitá Na rozcestí. Téma odkazuje na každodenní malá rozhodnutí, ale i velké životní křižovatky, které nám nečekaně dokáží zahýbat životy. Letos se divačky a diváci mohou vydat na 24 celovečerních a 45 krátkometrážních snímků. Slavnostní zahájení festivalu proběhne 2. listopadu od 19:00 v kině Lucerna s italskou lovestory Ohňostroje (Stranizza d'amuri). Příběh podle skutečných událostí vás vtáhne do příběhu lásky dvou sedmnáctiletých mladíků v Itálii 80. let, jejichž vztah komplikuje silně homofobní prostředí sicilského městečka.
Na programu je dále hvězdně obsazený a kriticky opěvovaný film oceňovaného amerického režiséra Iry Sachse Míjení (Passages) o na první dojem spokojeném manželském páru, jehož harmonii naruší Martinovo setkání se sympatickou Agathe v podání nejvýraznější francouzské herečky současné generace Adele Exarchopoulos. Film o rozkolísané dynamice partnerských vztahů, upřímnosti a erotickém napětí získal diváckou cenu na festivalu Sunny Bunny v Kyjevě.
„Kdybych si měla vybrat jen jeden z celovečerních filmů, tak bych doporučila hraný debut španělské režisérky Estibaliz Urresoly Solaguren 20 tisíc druhů včel (20,000 especies de abejas). Přibližuje tři generace žen během jednoho horkého léta, kdy se každá snaží vypořádat se vzájemnými vztahy danými rodinnou historií. Ve středu stojí osmiletá holčička, která si nechá říkat Cocó, jejíž přeměnu identity ostatní ženy těžko vstřebávají. Sofia Otero si za roli odnesla Stříbrného medvěda za výkon v hlavní roli jako nejmladší herečka v historii Berlinale,“ říká vedoucí programu Kristýna Genttnerová.
Německý snímek Co po nás zbyde (Knochen und Namen) Fabiana Stumma, který ve svém celovečerním debutu ztvárnil postavu Borise, tne do živého a provádí nás shlukem romantických prožitků a zápletek. Zatímco se herec Boris noří do nevěrné postavy připravovaného filmu, jeho partner Jonathan na stránkách svého románu staví tragické melodrama o dvou povědomých figurách.
Debut režisérky Georgia Oakley Blue Jean (Blue Jean) vypráví příběh tělocvikářky, která tají coming out, aby nepřišla o svoji práci v době vlády Margaret Thatcherové. Nachází se tak ve schizofrenním životě mezi školou a lesbickým barem, ale i rozhodnutím, zda zasáhnout u šikany lesbické studentky, nebo si raději ochránit kariéru.
Na rozcestí se nachází také mladá studentka práv v brazilském dramatu Pravidlo 34 (Regra 34) – ve dne zapálená obhájkyně obětí domácího násilí, v noci webcam sex worker a modelka. Za snímek o erotickém experimentu, svobodomyslnosti, ale i komplexitě a vlastnictví svého těla získala režisérka Julia Murat Zlatého leoparda na prestižním festivalu v Locarnu.
Jaké to je postupně přicházet o sluch a schopnost vnímat svět tak, jak jsme zvyklí*é, ukáže mexický snímek Všechno to ticho (Todo el silencio). Miriam je milovnicí hudby, divadelní herečkou a vedle toho učitelkou znakového jazyka. Když se ale vše pro její uši blízké postupně mění v neurčitý tlumený šum, obrací se celý její život naruby.
Dokumentární snímky letos také přinesou tématiku sexuálního průmyslu. Dokument Pornomelancholie (Pornomelancolía) sleduje pornoinfluencera Lala, který přes profesní úspěchy pociťuje v soukromí neukojitelný žal. Dokument Kokomo City (Kokomo City) zase ukáže život sexuálních pracovnic. Vyprávění z první ruky nabídnou čtyři živelné a ostře upřímné trans* Afroameričanky, pro které žádné téma není tabu.
Součástí programu je dále také retrospektiva, soutěž krátkých snímků, distribuční filmy značky Queer Kino nebo bohatý doprovodný program. Ten kromě večírků nabídne i sekci nejen pro filmové profesionály*profesionálky Queering the Industry, na kterém se lidé dozví více o fungování audiovizuálního průmyslu.
Celý program najdete na stránkách festivalu.
