Bejt naživu je tak únavný! Činoherní klub uvádí novou americkou komedii o single třicátnících
Jak těžké je potkat toho pravého, když vám táhne na třicet, žijete v New Yorku a pracujete v mrakodrapu? Když nové lidi potkáváte jenom o pauze v kuchyňce? Když se vaše nejlepší kamarádky z vysoké školy jedna po druhé vdávají? Na první pohled až mainstreamovou americkou vztahovku Nejbližší, komedii z rodu sitcomových Přátel, uvádí 12. ledna v české premiéře pražský Činoherní klub.
Hru Nejbližší (v originále Significant Other) napsal americký autor Joshua Harmon v roce 2013. Vycházel při ní ze svého předchozího textu, dialogu terapeuta s klientem, který je posedlý kolegou v práci. Pak Harmon tenhle základ vzal a rozvinul hlavní postavu, Jordana Bermana, kterému bude brzy 30, je gay a cítí se sám. Místo terapeuta mu nadělil tři odlišné, generačně spřízněné kamarádky, Lauru, Kiki a Vanessu – a moderní hit ze současného velkoměsta byl na světě. První inscenaci nastudovala newyorská off-broadwayská scéna Roundabout Theatre Company v roce 2015, pro velký úspěch se titul v roce 2017 přesunul na Broadway.
Hra, ač stará jenom pár let, je v pohledu na svět překvapivě docela staromódní, konformní: je o tom, jak důležité je najít toho pravého, respektive vdát se, nebo oženit. Má tři neuralgické body, totiž tři svatby tří holek: a co pak bude dělat ten, na kterého se ženich zatím nedostal?
Režisérka Tereza Říhová zjevně dobře věděla, že má před sebou hru utkanou z nekomplikovaných, lehce stereotypních situací, ovšem s až filmově ostrými přechody jednotlivých prostředí. Snaží se nicméně dodat hořkosladkému textu (ve výborném překladu Viktora Janiše) aspoň v náznacích tragičtější tón. Ne vždy se to daří, ale inscenace je tím (hlavně ve druhé hodině, která je kratší, semknutější a hlubší) cenná a navíc si zachovává původní kvalitu dojemnosti i určité kousavosti. I tak si ale při sledování děje uvědomíme, jak bezstarostné byly pro dvacátníky až třicátníky „předcovidové“ a „předválečné“ časy, když ještě frčíval Facebook…
V Činoherním klubu pak (byť psáno z generální zkoušky) vidíme jasnou hereckou souhru a vzájemnou energii: Jakub Burýšek, Marta Dancingerová, Anežka Rusevová a Sandra Černodrinská, plus v důležitých mužských trojrolích Václav Šanda a Viktor Zavadil jsou spolu na jevišti zjevně rádi a společnou pospolitost přenášejí i do publika. Inscenaci vévodí Jakub Burýšek jako nesmělý, lehce rozmazlený a neurotický Jordan a Marta Danzingerová jako energická Kiki, která se snaží být za všech okolností optimistická, navíc má zvláštní dar nebrat věci vážně, což Jordanovi, ke kterému má hodně blízko, svědčí. Její ztřeštěná postava je o to zajímavější, že se v průběhu večera odhaluje její možná ne tak šťastné manželství, jak se původně zdálo… Druhá kamarádka, Vanessa (Anežka Rusevová), právě autorka věty „Bejt naživu je tak únavný“ je sice trochu monotónně naštvaná na celý svět, ale nakonec přeci jen přestane brblat a rozjasní se, samozřejmě díky ženichovi. Přesný je výstavba charakteru třetí ze čtyřlístku (Sandra Černodrinská), upjaté Laury, která svým asi nejhlubším vztahem k Jordanovi dodává celé inscenaci na váze závěrečným „usebráním se“, totiž dialogem o sobectví a sebestřednosti.
Zdá se, že inscenace Nejbližší bude Činohernímu klubu, zjevně se snažícímu nalákat mladé publikum, slušet a je dobře, že slibný jedenačtyřicetiletý Američan Joshua Harmon vstoupil na česká jeviště právě zde. Mimochodem jeho další, zatím poslední hra, drama Prayer for the French Republic, měla na Broadwayi premiéru před pár dny, 9. ledna 2024.
