Sněžná je noc. Temný případ: Noční krajina je intenzivní příběh traumatizovaných žen a živých mrtvých
„Je to zatraceně dlouhá noc. I mrtví se nudí,“ vysvětluje chlap doplňující automaty, proč ho neznepokojuje, že ve vědecké stanici Tsalal viděl projít dávno zemřelého člověka. Děje se to tady totiž každému a mnozí se záhrobím komunikují. Nepřekvapilo by mě, kdyby přízrakům a vizím propadl i divák dlouho očekávané čtvrté řady amerického seriálu Temný případ (True Detective). Jeho první série z pera Nika Pizzolatta, louisianská kauza rituálních vražd řešená detektivy Martym Hartem (Woody Harrelson) a Rustem Cohlem (Matthew McConaughey), patří od premiéry v roce 2014 mezi nejoblíbenější seriály vůbec.
Zapomeňme ovšem na jižanskou mystiku, na zvrhlé kulty, na vedro, vlhko, slunce. Teď jsme v mrazu, v křupavém suchu, v totální tmě na Aljašce v městečku Ennis, 150 mil severně od polárního kruhu. Píše se 17. prosinec 2023 a slunce dnes vyšlo naposledy, nadchází dva měsíce dlouhá polární noc. Osm špičkových vědců z arktické výzkumné stanice Tsalal beze stopy zmizelo. Případ přistane na stole šéfce místních poldů Liz Danversové, kyselé, úsečné workoholičce, která neúměrně zatěžuje svého podřízeného, milého mladého otce Petera Priora. Do toho vtrhne státní policistka Evangeline Navarrová: případ pohřešovaných výzkumníků podle ní souvisí s nevyřešeným starším „ležákem“, s ubodáním mladé Inuitky. Právě Inuité, původní obyvatelé Aljašky, se bouří: jejich komunitu zásadně postihují ekologické problémy související podle nich s místním dolem a intenzívní těžbou…
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
