Pražské ptactvo 1800–2020

Pražské ptactvo 1800–2020 Zdroj: Archiv Revolver Revue

Veleslav Wahl byl nejen významným ornitologem, ale také aktivním členem domácího protinacistického a posléze protikomunistického odboje; za údajnou velezradu a vyzvědačství byl v roce 1950 totalitní komunistickou justicí odsouzen k smrti.
Autory grafické úpravy celého svazku jsou Josefina Karlíková a Matej Vojtuš
Publikace je určena odborné i široké veřejnosti a propojuje zdánlivě odlehlé oblasti: svědčí o mimořádné osobnosti v boji proti dvěma totalitám a představuje pozoruhodné ornitologické dílo
V knize čtenář nalezne řadu archivních snímků, dokumentů a dalších pramenů
Texty o ptactvu jsou doprovozeny novými kresbami Jana Hoška, staršími ilustracemi Karla Svolinského i výběrem z obrázků Veleslava Wahla
6 Fotogalerie

Nadějného mladého ornitologa a odbojáře Wahla zavraždili komunisti. Nyní vyšlo jeho fenomenální dílo

Kateřina Kadlecová

Pražské ptactvo 1800–2020 (Ptáci – město – příběh hrdiny) je již čtvrtým, podstatně rozšířeným vydání publikace ornitologa a odbojáře Veleslava Wahla. Ve všech slova smyslech ohromná, 544 stran čítající kniha, vydaná společnými silami České společnosti ornitologické a Revolver Revue, ovšem obsahuje nejen osmdesát let staré průkopnické Wahlovo dílo Pražské ptactvo. Začíná naopak statěmi o jeho životě a přispěl do ní kolektiv dnešních autorů.

„On když viděl ptáka snad na tři kilometry, tak ho poznal, co je to za druh, a zrovna tak poznal všechny druhy podle hlasu, nejspíš mu stačilo ptáka jednou zahlédnout při zpěvu a už si ten hlas zapamatoval napořád,“ vzpomíná Johana Morávková-Hůrková na výjimečného ornitologa, odbojáře a oběti komunistického režimu Veleslava Wahla (1922–1950). „Myslím, že Slávek byl génius, vždyť už ve třinácti čtrnácti letech si dopisoval s ornitology po Evropě. Byl to opravdový weltman, krásná osobnost s aristokratickým duchem…“

Causa Veleslav Wahl na spadnutí

Už v předmluvě Wahlovy neteře Kateřiny Ebelové se dozvídáme, že se Veleslav Wahl, student přírodovědecké i právnické fakulty Univerzity Karlovy, účastnil protinacistického a pak protikomunistického odboje. Johana Morávková-Hůrková si vybavuje, jak ji, čtrnáctiletou, přišel v květnu 1948 její „úžasný a nebetyčný hrdina“ navštívit, když měla svátek. O rok později „k nám na oslavu svátku vpadlo estébácké komando v kožených pláštích – takových, jaké nosilo gestapo –, vtrhli do kuchyně a postavili nás všecky čelem ke zdi, i hosty a kuchařku a služky.“ Několik měsíců nato Veleslava Wahla zatkli a poté, v ranních hodinách 16. června 1950, byl za údajnou velezradu a vyzvědačství popraven. Bylo mu pouhých 28 let. Již dříve přišli z vůle mocných o život jeho otec a strýc, právníci popravení za heydrichiády kvůli účasti na protiněmeckém odboji; Wahlův tchán, právník a diplomat Josef Růžička, byl ubit dozorcem v koncentračním táboře Mauthausen, kam se dostal za protiněmeckou činnost (zachránil díky vydání vystěhovaleckých víz do Panamy na 1500 Židů). Wahlova mladá manželka pak za „napomáhání“ strávila ve vězení jedenáct let, jeho švagr psychicky onemocněl… O pohnutých osudech konečně oceněného hrdiny Veleslava Wahla chystá týdeník Reflex v nejbližších týdnech obsáhlý článek; vyjde v rubrice Causa.

Nejmladší z českých ornitologů

Samotný Wahlův text v knize Pražské ptactvo 1800–2020 (Ptáci – město – příběh hrdiny) ponechali editoři do velké míry v původní podobě – jest psán jazykem archaickým, s infinitivy končícími na -ti, s hojností pasiv, občas se mihnuvším přechodníkem nebo přívlastkem shodným v postpozici a s užitím slovosledu a větosledu odpovídajícího pozdním čtyřicátým letům. Text je bez ohledu na to mimořádně čtivý. Jako (jakkoli stále ještě novopečená) členka České společnosti ornitologické velmi oceňuji, že jsem se mohla dozvědět tolik o pražské avifauně před bezmála stoletím a srovnat tehdejší a dnešní situaci (Wahl a další nápomocní ornitologové v Praze zjistili 182 ptačích druhů, dnes, po více než osmdesáti letech, se tento počet zvýšil na 248), ale také třeba odborné názvosloví a vůbec prostředí samotné ornitologie jako vědecké disciplíny. Ta se tehdy „s dalekohledem ještě moc neprovozovala, obvyklou výzbrojí ornitologů byla spíše puška nebo pasti na chytání ptáků“, jak popisuje v rozhovoru s Markem Vajchrem spoluautor knihy Petr Voříšek v Revolver Revue č. 125 ze zimy roku 2021. V tomto čísle „časopisu kulturní sebeobrany“ k tématu života a díla Veleslava Wahla najdeme hned čtyři materiály, zčásti se kryjící s texty Pražského ptactva 1800–2020.  

Wahl, který v pouhých čtrnácti letech už sám ptáky kroužkoval a dle legendy byl nejmladším českým ornitologem vůbec, pro publikaci čerpal nejen ze svých pozorování, ale i z poznatků zkušenějších kolegů. Nejvýznačnějším z nich byl Walter Černý, někdejší jednatel české ornitologické společnosti, autor mnoha odborných publikací včetně bible amatérských ornitologů minulého režimu, encyklopedie Ptáci z vydavatelství Artia, z roku 1980. Na straně 78 přítomné publikace čtenáře čeká společný snímek Wahla a ptáčníka Balouše z ledna roku 1945, jejž během návštěvy pořídil právě Walter Černý. I za války se pozorovalo ptactvo…

Hejnko putující za svým cílem

V Pražském ptactvu 1800–2020 najdeme například Wahlovo pojednání o vztahu ptáků a člověka, doplněné textem ornitologa Petra Voříška na totéž téma; o dramatickém úbytku zemědělského ptactva vinou intenzifikace zemědělství široká veřejnost ví, ovšem o tom, že oproti evropskému trendu u nás ubývá i ptactva vodního, už nikoli. Podobně na Wahlovy poznatky Voříšek (zde spolu s Ondřejem Sedláčkem) navazuje v případě pojednání o ptácích a jejich životním prostředí – amatérští ornitologové opět nabudou zajímavých informací, čtenáře s jinými zájmy nechá informace o přesunu budníčka lesního, datla černého a spol. z hlubokých borových lesů do prosvětlených lesů listnatých, případně druhé místo slípky zelenonohé v pomyslném žebříčku četnosti druhů vodních ptáků chladnými.

Zajímavé jsou Wahlovy požadavky na ochranu ptáků i jejich dělení do rozličných biotopů: na ptáky ulic, sadů, vilových čtvrtí – zde pozoroval třeba mlynaříky a šoupálky: „Jsou to milí ptáci, stále ve vzruchu a pohybu, kteří se za ustavičného sykání a pištění svolávají v hejnko putující za svým cílem.“ Podobně poetické, emfatické věty plné lásky k ptactvu si pováleční ornitologové ve svých knihách málokdy dovolovali, nestor oboru Karel Hudec budiž zmíněn jako výjimka. O panelových sídlištích či letišti a jejich ptačích obyvatelích Wahl logicky psát nemohl, jeho následovníci dané pasáže do knihy citlivě doplnili. Dnešní autoři mohli k Wahlovu dílu přispět srovnáním s dnešním stavem. K tomu měli, na rozdíl od svého průkopnického předchůdce, nesmírné množství dat o výskytu ptáků v Praze – tato data získali díky pozorováním nadšenců, amatérských ornitologů.

Heslové pasáže o oněch 182 ptačích druzích, které mladý pozorovatel přírody na tehdejším území hlavního města Prahy a v jeho blízkém okolí zjistil a pozoroval, provázejí nové kresby Jana Hoška, starší ilustrace Karla Svolinského i výběr z obrázků samotného Wahla, fotografie pražských lokalit od Karela Cudlína a velké množství archivních snímků. U každého ptačího druhu jsou dvě hesla: jako první Wahlův text v hnědé barvě, následuje sloupec z pera ornitologa Jaroslava Cepáka či jiného z kolektivu autorů, psaný dle dnešního úzu, s přiřazením k řádu a čeledi a s doplněním podrobností o výskytu daného druhu po roce 2000 v pražských lokalitách. Za výjimečně krásnou grafickou úpravy celého svazku jsou odpovědní Josefina Karlíková a Matej Vojtuš.

Pozor na nekvalitní tovar

Kniha ve svém edičním záměru vychází z Wahlovy poslední vůle, kterou sepsal den před popravou, a „chce splatit dluh vůči jeho ornitologickému dílu i jeho občanské statečnosti a být zdrojem poučení, posily i radosti pro mladé i starší čtenáře 21. století“, jak zpravují nakladatelé. Jde o celkem čtvrté vydání; prvních dvou se Veleslav Wahl dožil, v případě toho tři roky starého z nakladatelství LEDA je možná dobře, že nikoli. LEDA, podnik vedený Rudolfem Červenkou, po zániku autorských práv sedmdesát let od Wahlova úmrtí vydala knihu v pouhém reprintu, bez jakékoli redakční péče, zcela ignorujíc autorovu závěť psanou noc před popravou, v níž si přeje vydání doplněné, vylepšené a ideálně v doprovodu ilustrací Karla Svolinského. Vydání s četnými chybami, bez důstojného autorova životopisu a samozřejmě bez pojednání o aktuálním stavu pražské avifauny, lacině působící knížku s „nicneříkající fotografickou přílohou“, na níž „je odfláknutá redakce, lacinost a nízká kvalita tisku vidět opravdu na první pohled“, na webu ČSO v recenzi ostře (s využitím zmíněných citací) kritizoval sám ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Přítomnému vydání se naopak dostalo péče bezprecedentní. Jsem přesvědčena o tom, že titul zazáří nejen v nominacích na rozličná ocenění za nakladatelský počin roku či za typografii, ale také v knihovnách. Fakt, že lze objemnou barevnou publikaci hned s třemi textilními záložkami (ano, dvě stužky jsou v barvě ukrajinské vlajky, podotýkám zde pro konspirační teoretiky všeho druhu) zakoupit v redakci Revolver Revue za pouhých 999 korun, považuji za jasnou výzvu.

Wahl V., Voříšek P., Cepák J., Ebelová K., Hora J., Hošek J., Hošek J., Sedláček O., Škopek J. 2023. Pražské ptactvo 1800–2020. Ptáci – město – příběh hrdiny. Revolver Revue a Česká společnost ornitologická, Praha.