Kronika jedné čtvrti: Expert na husity nahlíží na pražský Žižkov skrze jeho společenské proměny
„Můj krásný a milovaný Žižkov! Jednou jsem kdesi napsal, že je to nejkrásnější město na světě. A opravdu bylo!“ Seifertovo vyznání ze vzpomínek Všecky krásy světa je spojené s jeho dětstvím. Žižkov se obyvatelům naší země často vybaví mezi nejznámějšími pražskými čtvrtěmi právě kvůli svému jménu. Nejznámější český vojevůdce Jan Žižka je na prvním místě v panteonu, kam si můžeme dosazovat dále podle obliby, třeba Haška se Sauerem, Kamillu Neumannovou, Toyen, Vladimíra Boudníka, prvomájový průvod žižkovských žen či slogan „Žižkovu a Libni raději se vyhni“. A taky tam patří mumifikované tělo Klementa Gottwalda v památníku na Vítkově, které soudruzi špatně nabalzamovali. Co se vlastně stalo v místech za dnešní křižovatkou U Bulhara, odkud vedla cesta na Kutnou Horu?
V poslední třetině 19. století prošla část Královských Vinohrad obrovským stavebním boomem, nový název dostala v roce 1877. Čtyři roky poté byl Žižkov povýšen na město a v roce 1922 se stal součástí Velké Prahy. Rozvoj je spojen se jménem Karla Hartiga (1833–1905), stavitele, prvního žižkovského starosty, vlastence, mladočecha – a od mládí velkého ctitele husitů. Hartig postavil na šedesát žižkovských domů, často spojených s husitskými reáliemi, prosadil i „husitské“ pojmenování ulic, propagoval zbudování Žižkova pomníku na Vítkově. Od 1. října 2023 se bývalá žižkovská Koněvova ulice jmenuje Hartigova.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
