Never more plastice na stanici metra Anděl ze zlých časů, kdy se ještě jmenovala Moskevská
Pořád tam je, skoro pětatřicet let po listopadové revoluci: plastika s nápisem „MOSKVA – PRAHA“ ve vestibulu na Knížecí. Never more takovým strupům na tváři měst, leda by nám měly připomínat, s kým už nikdy, nikdy nekamarádit. Silným „never more“ také už dlouho zaklínáme velkofilmové adaptace komiksů; zbytečnost tohohle žánru tentokrát potvrzuje slátanina Madam Web. A je nám smutno, že skončila výstava Petra Brandla, ale snad Národní galerie připraví další tak povedené.
Marek Gregor: Ta stanice metra na Smíchově se nejdříve měla jmenovat podle nedaleké ulice Lidická, ale zvítězil angažovanější návrh, a tak si ji z osmdesátek pamatujeme jako Moskevskou, i když ulici tohoto jména máme na úplně opačné části širšího centra Prahy, ve Vršovicích. Knížecí se tehdy rozhodně jmenovat nemohla. Ani Anděl. Ale co nám po té době v metru na Andělu zůstalo, je dobový reliéf MOSKVA – PRAHA, na důkaz „přátelství mezi dvěma bratrskými městy“. A že už je načase s tím něco udělat!
Kateřina Kadlecová: Tohle není never more, ale vlastně takové Forever! More! Výstava nejvýznačnějšího tuzemského barokního malíře Petra Brandla ve Valdštejnské jízdárně, Příběh bohéma, skončila 11. února. Vidělo ji víc než 73 tisíc lidí, a ačkoli organizátoři od ledna prodloužili víkendovou otevírací dobu do sedmé večerní, fronta se před budovou vlnila, kdykoli jsem jela kolem. Prodloužit akci bohužel nešlo, od 17. května se v týchž prostorách chystá expozice Od Michelangela po Callota: Umění grafiky manýrismu a už se tam sklízí a připravuje… Kéž by se podobně ambiciózní, velkolepé, nekompromisní výstavy dařilo Národní galerii pořádat častěji!
Vojtěch Rynda: „Blbé, až z toho jde hlava kolem“, „dvouhodinový výbuch v továrně na nudu“, „herci se ani nesnaží zakrýt, že jim dochází, jakou strašlivou chybu udělali“, „nejhorší komiksová adaptace“, „smrt filmů o superhrdinech“ a následné „nachcání na jejich popel“. Takové jsou reakce předních světových novinářů na snímek MADAM WEB, v němž Dakota Johnsonová (50 odstínů šedi) hraje další z filmově dosud nevytěžených postav komiksového impéria Marvel. A to měl člověk pocit, že horší recenze než předloňský Morbius už žádná komiksovka mít nemůže. Co je třeba udělat, aby se tohohle moru, kterému se už smějí i jeho někdejší fanoušci, kinematografie konečně zbavila?
