Divadelní klasika Eugena O’Neilla je zkažena „marťanskou invazí“ v podobě současné vsuvky
Do přímořského domu se vkrádá mlha, doléhají bečivé zvuky sirén a hukot vln. Takové je tísnivé pozadí slavného rodinného dramatu Eugena O’NeillaCesta dlouhým dnem do noci. Drásavá autobiografická hra měla s mimořádným ohlasem premiéru až po autorově smrti (1956). Dnes ji uvádí pražské Divadlo v Dlouhé v režii nového uměleckého šéfa Ivana Buraje.
Drama Jamese Tyrona, jeho ženy Mary a jejich dvou synů – Jamieho a Edmunda – je především skvěle napsané a dodnes fascinující svou brutální otevřeností. Tematicky už překvapit nemůže: alkoholismus a závislost na morfiu, koho to dnes ještě zajímá. Co je však až bolestně aktuální, je existenciální napětí, pocit strachu, úzkosti a smrtelného ohrožení, v němž se postavy hledají jako v oné lepkavé mlze.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
