Libertinskou subverzívní volnost myšlení a činů je potřeba udržovat při životě
Markýz de Sade, Giacomo Casanova, Abnousse Shalmani, Tereza Matějčková, soubor Tantehorse... Libertinské myšlenky zůstávají inspirativní a nosné napříč staletími a ožívají i v aktuálních uměleckých dílech jako jsou divadelní inscenace Light in the Darkness a Casanova.
Abnousse Shalmaniová, francouzská spisovatelka íránského původu, prohloubila můj pohled na libertiny. Před deseti lety vyšla její kniha Chomejní, Sade a já ve francouzském originále, v roce 2016 v nakladatelství Garamond česky. Markýze de Sade, jeho život a literární dílo autorka vidí pohledem ženy, jejíž tělo bylo od malička pod kuratelou náboženské ideologie a fanatického společenského dozoru. Ženy, která se posléze seznamuje se Sadem a s osvobozujícím přístupem, že tělo je i maso, vyvázané z náboženských a jiných ideologií, z morálních pravidel, že tělo může stát mimo etiku a být volné.
Sade tento přístup dotáhl ad absurdum, snad o to víc má smysl se k němu vracet. Vůči umlčování a omezování myšlení a svobodného nakládání s vlastním tělem není ani naše doba a naše prostředí zdaleka imunní. Bůh je mrtev. Nic není dovoleno, jmenuje se příhodně kniha filozofky Terezy Matějčkové, letos oceněné Magnesií Literou v kategorii publicistika.
Libertinskou subverzívní volnost myšlení a činů je potřeba udržovat při životě a je dobře, že je inspirativní také pro současné umělkyně a umělce. Soubor Tantehorse, který se věnuje fyzickému divadlu, nedávno oprášil na scéně Paláce Akropolis svou starší práci a uvedl ji nově pod názvem Light in the Darkness, Světlo v temnotě. Jde o duet tanečnice a performerky Miřenky Čechové a performera a mima Radima Vizváryho. Markýz de Sade je jedním z jejich inspiračních zdrojů. Divadelní spolek Jedl se pak zase pustil do jevištního zpracování příběhu svůdce Giacoma Casanovy, prostopášné ikony libertinismu. Inscenace Casanova čerpá z jeho psaní, kterým živil svou vlastní legendu. A Martin Pechlát v titulní roli překlenuje oblouk, během něhož se z rozkošníka stává stárnoucí muž, frustrovaný a znuděný na zámku v Duchcově. Dožíval tu nejen se svým dosluhujícím tělem, ale i se smyslnými vzpomínkami.
