Z cyklistiky se v posledních letech stalo regulérní politické téma. A to nejen vinou obskurní politické strany Motoristé sobě. Jednu dobu se zdálo, že Prahu nic nepálí víc než cyklopruhy. Nelze se divit, že cyklistika proniká i do děl tuzemských spisovatelů. Za loňské Vyhoření, jež vyprávěl kurýr křižující Prahu na kole, byl Petr Šesták nominovaný na Magnesii Literu. A už před třemi lety připravil editor Ondřej Buddeus (*1984) knihu esejů Je to jízda. O svobodě na kole, ve městě i v krajině.
Tentýž autor, který se etabloval především jako básník a je mimo jiné držitelem Ceny Jiřího Ortena, nyní napsal knihu pro děti Kolo. Dopravní prostředek budoucnosti. Velkoformátovou publikaci bohatě ilustroval Jindřich Janíček (*1990), vyšla původně německy a českou mutaci vydala Paseka. Na prvních stranách Ondřej Buddeus vysvětluje, co je to vlastně kolo: „Kdyby nemělo otočná řídítka, muselo by jezdit po kolejích jako tramvaj. (…) Kdyby nemělo kola za sebou, ale vedle sebe, nebylo by to kolo, nýbrž kárka. A kdyby mělo křídla a létalo, bylo by letadlem. A kdyby mělo vrtuli, bylo by vrtulníkem.“ Podobně rozverný tón na následujících stranách básník nezřídka nasazuje, když popisuje, jak kolo vznikalo, jaké jsou jeho části, přednosti, jak se na kole závodí, vyráží na výlety a mnoho dalšího.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
